Když se dnes procházíte lesy na Teplicku v okolí Jeníkova a Oseka, možná narazíte na terénní nerovnosti, hromady zarostlého kamení nebo osamělé staré ovocné stromy. Tam, kde dnes vládne ticho a příroda, ale po staletí pulzoval život. Vítejte v Kocourkově – ve vesnici, kterou vymazaly z mapy dějiny 20. století.

OD SEDLÁKŮ PO HLUBINNÝ DŮL

Historie Kocourkova (německy Katzendorf) sahá minimálně do roku 1603, kdy zde podle záznamů hospodařilo pět sedláků a tři chalupníci. Po staletí šlo o klidnou zemědělskou osadu, která patřila pod nedaleké osecké panství a později pod Jeníkov. Klid narušil až konec 19. století, kdy se v okolí začalo těžit uhlí a kousek od obce byl v roce 1879 otevřen hlubinný důl Barbora. Na počátku 20. století tu žila zhruba stovka obyvatel.

TRAGICKÝ KONEC A TOR PAMĚTI

Kocourkov přežil staletí, ale nepřežil následky druhé světové války. Po odsunu obyvatel německé národnosti vesnice zůstala prázdná. Nenašel se nikdo, kdo by do drsného kraje přišel staré domy znovu osídlit. Budovy začaly rychle chátrat, rozpadat se, a v roce 1954 byla obec oficiálně prohlášena za zaniklou.

Právě pro tento silný otisk zmizelých osudů a smutnou připomínku toho, jak pomíjivé může být lidské osídlení, se zde usídlil Tor Paměti. Až budete stát v místech, kde kdysi stávaly chalupy, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od prvních sedláků k neúprosnému zániku k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Stopy v krajině: Při pozorném pohledu do podrostu objevíte zbytky základů domů, starých sklepů a zarostlých cest.
• Ovocné stromy: Typickým znakem zaniklých obcí v Sudetech jsou staré jabloně a třešně, které v lesích přežily své původní majitele.
• Absolutní ticho: Na rozdíl od rušné minulosti, kdy tudy chodili horníci na šichtu do dolu Barbora, tu dnes vládne naprostý klid.
• Pietní atmosféra: Místo nutí k zamyšlení nad složitými česko-německými dějinami a osudy obyčejných lidí.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Bývalá obec se nacházela nedaleko Jeníkova a Oldřichova (okres Teplice, Ústecký kraj). Auto můžete nechat v jedné z těchto obcí.
• Přístup: Do míst bývalého Kocourkova se dostanete pěšky po lesních cestách. Oblast je volně přístupná.
• Tip na okolí: Spojte výlet s návštěvou nedaleké vodní nádrže Barbora. Ta vznikla zatopením lomu, který nepřímo navazoval na původní hlubinný důl, jenž kdysi dával obyvatelům Kocourkova práci.
• Zdroj informací a foto z webu zanikleobce.cz, děkujeme

Rataje nad Sázavou jsou architektonickým unikátem – na jedné ostrožně tu totiž vyrostly hned dva hrady. Tím „horním“ je dnešní zámek, tím „dolním“ je Pirkštejn. Pevnost, která si prošla neuvěřitelnými proměnami, od sídla špičkových středověkých politiků až po faru, a dnes zažívá novodobé vzkříšení.

HUSITSKÁ POLITIKA A KURIÓZNÍ PŘESTAVBA

Hrad vystavěl ve 14. století Jindřich z Lipé, ale nejslavnější éru mu dali až páni z Pirkštejna. Z tohoto rodu pocházel i Hynce Ptáček, jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších politiků pohusitských Čech, který na hradě sídlil a v Ratajích je i pochován. V 16. století se ale panstvo přesunulo na pohodlnější horní hrad.

Pirkštejn zažil kruté rány během selského povstání v roce 1627, po kterém zůstal opuštěn. Na počátku 18. století se ale dočkal naprosto kuriózní záchrany – byl přestavěn na místní faru. Z jeho dominantní obranné věže (bergfritu) se stala zvonice, a kdysi obávaná pevnost tak začala sloužit duchovním účelům.

KINGDOM COME A TOR PAMĚTI

Pirkštejn si svou středověkou paměť uchoval tak dokonale, že se stal jednou z hlavních lokací celosvětově úspěšné české videohry Kingdom Come: Deliverance. Virtuálně se po jeho nádvoří prošly miliony lidí, i když v reálném světě je dnes hrad v majetku církve a přístupný spíše výjimečně, díky aktivitám jeho současného nájemce, známého oživovatele veřejného prostoru Ondřeje Kobzy.

Právě pro toto neuvěřitelné vrstvení historie, od šlechtické slávy k faře a od opuštěné památky k popkulturnímu fenoménu, se zde usídlil Tor Paměti. Až budete stát pod mohutným bergfritem a poslouchat šumění Sázavy, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od drsných rytířů k barokním farářům k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Proměněná věž: Okrouhlý bergfrit, obepnutý pláštěm hradby, se tyčí hned za šíjovým příkopem. Na rozdíl od jiných hradů z něj ale dnes vyzvánějí zvony.
• Tajemný palác: V zadní části ostrožny se nachází třípatrový palác, který byl centrem života pánů z Pirkštejna i pozdějších farářů.
• Genius loci: Samotné městečko Rataje nad Sázavou dýchá historií a pohled na Pirkštejn tyčící se na skalním výběžku od řeky Sázavy je nezapomenutelný.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží v městečku Rataje nad Sázavou (okres Kutná Hora, Středočeský kraj). Auto lze pohodlně nechat na náměstí nedaleko horního zámku.
• Přístup: Hrad samotný je veřejnosti běžně nepřístupný (slouží soukromým a kulturním účelům nájemce). Můžete si ho ale dokonale prohlédnout zvenčí – od přístupové cesty i z údolí.
• Tip na okolí: Projděte si celé Rataje – navštivte horní zámek (kde je muzeum), kostel svatého Matouše (s hrobkou Hynce Ptáčka) a fanoušci zmíněné hry určitě ocení i procházku podél Sázavy k nedalekému Ledečku.

Když se dnes procházíte romantickým údolím řeky Lužnice nedaleko Tábora, jen těžko uvěříte, že se právě tady kdysi tyčil jeden z nejmocnějších a nejrozlehlejších hradů v zemi. Příběnice, hrdé sídlo Vítkovců a Rožmberků, mohly ve své době konkurovat i velkým královským hradům. Dnes je to zádumčivé místo pohlcené lesem, které žije především ve strašidelných pověstech.

KDE VĚZNILI KRÁLE I HUSITSKÉ KNĚZE

Historie Příběnic je plná velkých jmen a drsných zvratů. Sídlil tu Jindřich III. z Rožmberka, který se nebál postavit panovníkovi a v roce 1394 na hradě dokonce krátce věznil samotného krále Václava IV.

Za husitských válek se hrad stal dějištěm doslova filmového příběhu. Rožmberkové sem do věže zavřeli zajaté husitské kněze, včetně slavného Václava Korandy. Tomu se ale podařilo uvolnit z klády, osvobodit ostatní a s pomocí přeběhlého strážného věznitelům hrad vyfouknout zevnitř. Husité z něj pak udělali svou nedobytnou baštu. Vše ale skončilo po bitvě u Lipan. V rámci mírových dohod byl tento obří hradní komplex v roce 1437 úmyslně zbořen, aby v kraji zavládl klid.

ZMIZELÁ PEVNOST A TOR PAMĚTI

To, co lidé úmyslně strhli, si vzala zpět příroda a lidová fantazie. Zbytky hradu dnes obrůstají mechem, zatímco se o něm vyprávějí legendy. Mluví se o pokladech střežených obřími černými psy, o stříbrných talířích ve studni, nebo o hradním zvonu, který se skutálel do Lužnice a dodnes ze dna volá na krále Václava.

Právě pro tento silný přerod ze skutečné pevnosti do říše pověstí a legend se na ostrožně usídlil Tor Paměti. Až budete stát nad meandrem Lužnice, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od rožmberských intrik až po husitské převraty k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Příběnická stezka podél Lužnice – Dva hrady a unikátní řetězový most

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Osmiboká věž: Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je zbytek bergfritu (hlavní obranné věže), který měl na svou dobu velmi netypický osmiboký půdorys.
• Rozlehlý areál: Projdete se přes několik bývalých nádvoří, zbytky parkánů a paláců. Hrad měl obrovskou rozlohu a jeho objevování v lese má úžasnou objevitelskou atmosféru.
• Latrán a podhradí: U řeky narazíte na pozůstatky takzvaného latránu – bývalého podhradního městečka, které mělo i svůj vlastní mlýn.
• Tajemné pověsti: Místo je doslova opředeno zkazkami o pytlácích, pekelných zjeveních a pokladech. Ideální lokace pro podzimní výlet!

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží jihozápadně od Tábora a severozápadně od Malšic (Jihočeský kraj). Nejpohodlnější je nechat auto v Malšicích a vydat se pěšky údolím.
• Přístup: Přímo přes zříceninu prochází žlutá turistická značka z Tábora. Od Malšic sem vede modrá trasa. Areál je volně a celoročně přístupný, cesta po lesních svazích však může být po dešti kluzká.
• Tip na okolí: Výlet údolím Lužnice je sám o sobě zážitkem. Cestou po červené (Stezka údolím Lužnice) můžete obdivovat nádhernou říční krajinu nebo si udělat odbočku k protějším (byť mnohem menším) ruinám hradu Příběničky.

Kód byl úspěšně ověřen. Jsi na vrcholu. Pod tebou leží stověžatá Praha zalitá světlem a ty stojíš u cíle své cesty.

Právě se nacházíš na místě, kde román Tajemství všech tajemství graduje. Poté, co Robert Langdon a Katherine Solomonová prošli temnými uličkami, knihovnami i podzemím, jejich cesta končí vysoko nad městem.

Ve světě fikce: Závrať a finální odhalení

V knize představuje Petřín místo zoufalého útěku i konečného prozření. Langdon sem prchá unikátní pozemní lanovkou, aby setřásl agenty, kteří mu jsou v patách. Samotná železná konstrukce rozhledny v románu funguje jako gigantická anténa – nejen v technologickém slova smyslu, ale i v tom noetickém. Právě tady, blíž ke hvězdám a s výhledem na celou geometrii města, do sebe konečně zapadnou všechny střípky šifrovaného rukopisu a Langdon pochopí skutečnou sílu lidského vědomí.

Realita Petřína: Pražská Eiffelovka a vodní lanovka

Dan Brown i zde využil ohromující historické kulisy, které jsou sice mladší než zbytek Prahy, ale o to více fascinující.

• Inspirace z Paříže: Petřínská rozhledna vznikla v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Klub českých turistů se tehdy zhlédl v pařížské Eiffelově věži a rozhodl se postavit její menší kopii (v poměru 1:5).
• Zázrak rychlosti: Na rozdíl od dnešních zdlouhavých staveb trvalo vybudování této 63,5 metru vysoké ocelové krásky neuvěřitelných pět měsíců. Pokud chceš zažít to co Langdon, musíš zdolat 299 schodů!
• Geniální lanovka: Lanová dráha, kterou Langdon v knize cestuje, byla původně (v roce 1891) poháněna geniálním systémem vodní převahy. Do horního vozu se napustila voda, čímž ztěžkl a svou vahou vytáhl spodní, lehčí vůz nahoru.

Tvým úspěšným rozluštěním letopočtu jsi právě dokončil celou trasu. Prošel jsi Prahu očima Roberta Langdona, propojil jsi historii, mystiku i moderní vědu a odhalil jsi, kde končí fikce a začíná realita. Gratulujeme k dokončení Toria!

Jsi na vrcholu Prahy, kam Langdon prchal před pronásledovateli. Stojíš pod zmenšenou kopií pařížské Eiffelovky. Tvým posledním úkolem je zjistit letopočet, kdy byla tato rozhledna postavena u příležitosti slavné Jubilejní zemské výstavy. Je to čtyřmístné číslo (18..). To je tvůj kód k odemčení finále!

Tento Tor je 7. a poslední zastavení! Dokončil jsi celou tajnou stezku po stopách Roberta Langdona. Gratulujeme k rozluštění všech pražských záhad.

Kód 1338 byl přijat. Představ si, že sestupuješ po úzkých kamenných schodech hluboko pod úroveň dnešní dlažby. Vítej ve ztraceném městě.

Právě se nacházíš nad místy, kde se v románu Tajemství všech tajemství odehrává temné pátrání. Staroměstské podzemí je pro Roberta Langdona a Katherine dokonalým úkrytem před pronásledovateli a zároveň archivem prastarých tajemství, která tu po staletí dřímala v naprosté tmě.

Ve světě fikce: Alchymisté a skryté komnaty

Dan Brown nás ve své knize bere do spletitých a klaustrofobických chodeb pod Starým Městem. V románu tyto prostory slouží jako dávné shromaždiště hermetických řádů a alchymistů. Langdon zde objevuje zašifrované symboly vyryté do stěn, které propojují středověkou snahu o stvoření kamene mudrců s moderní noetikou a snahou pochopit lidské vědomí.

Realita Starého Města: Pohřbené ulice

I když alchymistické značky tu možná nenajdeš, to největší tajemství tohoto podzemí spočívá v něčem naprosto šokujícím. Prostory pod tvýma nohama totiž původně vůbec nebyly sklepy!

• Úroveň z 12. století: To, čím se dnes prochází jako podzemím, byla v románských dobách (kolem 12. století) běžná úroveň pražských ulic. Domy měly v těchto místech svá přízemí, klenuté místnosti, a dokonce i studny.
• Boj s řekou: Protože Vltava Prahu neustále devastovala katastrofálními povodněmi, rozhodli se tehdejší obyvatelé ve 13. století k radikálnímu kroku. Uměle navozili obrovské množství zeminy a celé město zvedli o několik metrů nahoru.
• Z přízemí sklepem: Tím se z původních přízemí staly sklepy. Tyto temné prostory pak po staletí sloužily jako sklady, ale později i jako obávané vězení Staroměstské radnice, kde trávili své poslední dny i někteří z 27 českých pánů před popravou v roce 1621.

Rozdíl mezi fikcí a realitou se tu stírá – Praha má skutečně své vlastní pohřbené město, po kterém teď nevědomky chodí tisíce turistů.

Tvé putování se ale chýlí k velkému finále. Je čas opustit stíny podzemí a zamířit naopak vysoko do oblak. Dokážeš chytit lanovku a rozluštit poslední zprávu?

Jsi v srdci Starého Města, kde se pod dlažbou skrývá ztracené románské město. Právě zde Langdon v knize pátral po stopách tajných společností. Tvým úkolem je najít letopočet založení Staroměstské radnice, pod kterou se toto nejznámější podzemí nachází a kudy se do něj vstupuje. Je to čtyřmístné číslo (13..). To je tvůj kód.

Tento Tor je 6. ze 7 zastavení na tajné stezce ‚Tajemství všech tajemství‘. Zbývá už jen jediné. Vydej se vysoko nad město k pražské Eiffelovce – na Petřínskou rozhlednu!

Kód byl úspěšně rozluštěn. Vstupuješ na nejstarší stojící most přes Vltavu. Kolem tebe se tyčí třicet barokních soch a v mlze nad řekou ožívají staletá tajemství.

Právě se nacházíš v místech, kde se v románu Tajemství všech tajemství odehrává jedna z nejnapínavějších nočních pasáží. Karlův most pro profesora Langdona není jen romantickou spojnicí dvou břehů, ale obrovskou galerií symbolů pod širým nebem.

Ve světě fikce: Kryptografie pěti hvězd

Když Robert Langdon hledá cestu ven ze slepé uličky, zastaví se právě u osmé sochy na pravé straně (při cestě ze Starého Města) – u svatého Jana Nepomuckého. Zlatých pět hvězd kolem světcovy hlavy pro něj v knize představuje klíč k další šifře. Každá hvězda odkazuje na specifický bod na mapě staré Prahy, a když je Langdon v mysli spojí, vytvoří pentagram, který mu ukáže směr k další nápovědě. V románu je to moment, kdy do sebe historie a posvátná geometrie dokonale zapadnou.

Realita mostu: Zpovědní tajemství a mocenská hra

Dan Brown využil svatozář Jana Nepomuckého naprosto přesně, protože oněch pět hvězd je skutečnou a fascinující hádankou naší historie. Je to jediný svatý, který má kromě Panny Marie pět hvězd ve svatozáři.

• Legenda (TACUI): Podle legendy pět hvězd symbolizuje pět písmen latinského slova TACUI (Mlčel jsem). Jan Nepomucký byl prý umučen a svržen z mostu, protože odmítl králi Václavu IV. prozradit zpovědní tajemství jeho manželky, královny Žofie.
• Skutečná historie: Pravda je, jak už to bývá, mnohem pragmatičtější. Šlo o tvrdý mocenský boj mezi církví (arcibiskupem Janem z Jenštejna) a králem Václavem IV. Jan Nepomucký jako generální vikář potvrdil nového opata v Kladrubech proti vůli krále, což ho nakonec stálo život.
• Kopie vs. Originál: A malý chyták pro pozorné pátrače – většina soch, které kolem sebe vidíš, včetně této, jsou dnes už jen mistrovské pískovcové kopie. Ty původní barokní jsou ukryty před počasím v pražských lapidáriích.

Zkus si sáhnout na ohlazený bronzový reliéf pod sochou – prý to přináší štěstí a zajišťuje, že se do Prahy ještě vrátíš. Štěstí teď budeš potřebovat. Tvůj čas se krátí a Langdonova stopa mizí pod zemí. Odvahu! Další Tor čeká v temnotách.

Jsi na místě, kde se v románu odehrává napínavá noční pasáž s šifrou ukrytou ve hvězdách. Najdi sochu sv. Jana Nepomuckého (má kolem hlavy pět zlatých hvězd). Tvým úkolem je zjistit letopočet, kdy byla tato vůbec první a nejstarší socha na mostě vztyčena. Je to čtyřmístné číslo (16..). To je tvůj kód.

Tento Tor je 5. ze 7 zastavení na tajné stezce ‚Tajemství všech tajemství‘. Ze světla musíš zpět do stínů. Vrať se na Staré Město a najdi vstup do pohřbeného románského podzemí pod radnicí.

Kód 1270 byl úspěšně ověřen. Vstupuješ do stínů pražského Josefova a stojíš před nejstarší dodnes fungující synagogou v Evropě. Vítej v místě, kde ožívají legendy.

V románu Tajemství všech tajemství nezavede pátrání Roberta Langdona a Katherine Solomonovou jen do světa moderní noetiky a špičkových technologií, ale i ke kořenům prastaré mystiky. A právě Staronová synagoga je jejím pražským epicentrem.

Ve světě fikce: Kabala a nezastavitelný ochránce

Dan Brown v knize mistrně využívá židovskou tradici a učení kabaly. Vždyť noetika – myšlenka, že lidské vědomí dokáže ovlivňovat fyzický svět – má velmi blízko k příběhu o oživení hliněné sochy pomocí posvátných slov. Legenda o Golemovi slouží v románu jako temná paralela k jedné z hlavních postav – neústupnému a brutálnímu „ochránci“, který plní svůj úkol bez ohledu na následky, přesně jako bájné monstrum, které se vymklo kontrole.

Realita Josefova: Stovky let modliteb a uzamčená půda

Zatímco kniha si hraje s metaforami, skutečná historie tohoto místa je fascinující sama o sobě a často překvapí i ty, kteří si myslí, že ji znají.

• Zázrak přežití: Synagoga byla dokončena kolem roku 1270 v raně gotickém stylu. Zatímco zbytek židovského ghetta byl na přelomu 19. a 20. století během asanace zbourán a přestavěn, tato budova přežila požáry, pogromy i modernizaci města.
• Mýtus vs. Historie: Všichni znají legendu o tom, jak rabi Löw (Juda Loew ben Becalel) v 16. století stvořil z vltavského bahna Golema, aby chránil židovskou komunitu. Pravdou ale je, že rabi Löw byl především geniální učenec a filozof. Samotná legenda o Golemovi, tak jak ji známe, s ním byla spojena až mnohem později, zhruba v 18. a 19. století.
• Tajemná geniza: Podle pověstí jsou zbytky Golema dodnes uloženy na půdě synagogy. Na tuto půdu je přísný zákaz vstupu. V minulosti tam prý nahlédl zuřivý reportér Egon Erwin Kisch, ale našel jen staletý prach a netopýry. Přesto to místu neubírá na jeho magickém geniu loci.

Ať už věříš na starodávná zaklínadla nebo ne, tvá cesta Prahou se nezastavuje. Stíny se prodlužují a Langdonova stopa vede přímo na řeku. Dokážeš rozšifrovat zprávu, kterou skrývají kamenné sochy?

Podle legendy zde odpočívá Golem. Tvým úkolem je najít letopočet dokončení stavby této nejstarší činné synagogy v Evropě (je to čtyřmístné číslo začínající 12..).

Tento Tor je 4. ze 7 zastavení na tajné stezce ‚Tajemství všech tajemství‘. Tvá cesta nyní míří k řece. Najdi na Karlově mostě sochu s pěti hvězdami.

Kód byl úspěšně dekódován. Ozubená kola času se nezastavitelně točí a ty stojíš před jedním z nejgeniálnějších strojů, jaké kdy lidstvo sestrojilo.

Právě se díváš na Staroměstský orloj, památku, která v knize Tajemství všech tajemství zdaleka neslouží jen jako pěkná kulisa pro turisty. Ve světě Roberta Langdona je to obrovský kryptografický nástroj.

Ve světě fikce: Konstelace hvězd a skrytá mapa

Když se Langdon a Katherine ocitnou na Staroměstském náměstí, nečekají na to, až se v okénkách objeví apoštolové. Orloj je pro ně astrolábem, který v sobě skrývá mapu. V knize musí Langdon rozluštit složité postavení planet a znamení zvěrokruhu na kalendářní desce, aby zjistil přesný astronomický čas a souřadnice, které je posunou o krok blíž k odhalení ztraceného rukopisu. Orloj tu funguje jako prastarý počítač, který dokáže číst jen ten, kdo rozumí řeči hvězd.

Realita Orloje: Středověký technologický zázrak

Dan Brown zde ani moc přehánět nemusel, protože skutečný orloj je naprostý unikát. Zkonstruován byl v roce 1410 (kód Mikuláše z Kadaně) a je to nejstarší stále fungující astronomické hodiny na světě.

Zatímco většina lidí sleduje jen pohyblivé sošky, ty nejdůležitější informace se skrývají na cifernících:

• Nejen jeden čas: Orloj neukazuje jen náš běžný středoevropský čas. Ukazuje i staročeský čas (italské hodiny), a dokonce jako jediný na světě umí měřit babylonský čas (kde se délka hodiny mění podle ročního období).
• Vesmír na zdi: Zlaté slunce na ručičce ti ukazuje, v jakém znamení zvěrokruhu se právě nacházíme. Měsíční koule zase naprosto přesně zobrazuje aktuální fázi Měsíce (od novu po úplněk).
• Kalendářní deska: Spodní kruh, dílo Josefa Mánesa, neslouží jen k určení aktuálního dne a měsíce, ale je lemován právě těmi medailony se znameními zvěrokruhu, které jsi musel spočítat k prolomení šifry.

Středověcí mistři dokázali spoutat chod vesmíru do ozubených kol. Ty jsi dokázal rozlousknout jejich šifru. Neusínej ale na vavřínech, Langdonova stopa vede dál. Temné uličky Prahy tě volají k dalšímu objevu.

Stojíš před nejstarším fungujícím orlojem na světě. Podívej se pozorně na kalendářní desku pod ciferníkem. Najdi celkový počet pevných medailonů zobrazujících znamení zvěrokruhu.

Tento Tor je 3. ze 7 zastavení na tajné stezce ‚Tajemství všech tajemství‘. Nyní se musíš ponořit do staré židovské mystiky. Tvé kroky vedou ke Staronové synagoze.

Kód byl přijat. Těžké ocelové dveře se v tvé fantazii právě se skřípěním otevírají a ty vstupuješ do chladného podzemí. Vítej v hlubinách Folimanky.

Právě se nacházíš nad místem (nebo přímo u vstupu do něj), kam Dan Brown ve svém románu Tajemství všech tajemství umístil jeden z nejtajnějších a nejstřeženějších objektů na světě. Místo, kde mizí signál, denní světlo i veškeré iluze o tom, kdo skutečně řídí chod dějin.

Ve světě fikce: Threshold (Práh) a supermoderní technologie

Když Robert Langdon v knize prchá noční Prahou a potřebuje zmizet z povrchu zemského, je odveden právě sem – do komplexu zvaného „Threshold“. Dan Brown toto místo popisuje jako futuristický labyrint plný tichých serveroven, biometrických skenerů a skleněných laboratoří, ze kterých elitní vědci a zpravodajci monitorují globální hrozby a provádějí noetické experimenty.

Threshold je v knize doslova „prahem“ mezi známým světem nahoře a děsivou pravdou ukrytou dole.

Realita Folimanky: Ozvěny studené války

Ačkoliv tě musíme zklamat – tajné laboratoře se superpočítači bys tu hledal marně –, skutečnost je možná ještě mrazivější. Pod tvýma nohama se totiž nachází jeden z největších podzemních krytů civilní obrany v Praze.

• Gigantický labyrint: Kryt Folimanka byl vybudován na přelomu 50. a 60. let v době vrcholící studené války. Jde o obrovské bludiště klenutých betonových chodeb o rozloze 1332 metrů čtverečních.
• Soběstačné podzemní město: Bunkr byl navržen tak, aby pojal 1 260 lidí, kteří by zde dokázali přežít až 72 hodin. Má vlastní studny, ohromné nádrže na vodu, dieselagregát pro výrobu elektřiny, ošetřovnu i márnice.
• Tajemství zachováno: Přestože byl bunkr po desetiletí udržován v přísném utajení a připraven na jaderný spad či kobercové bombardování, nikdy naštěstí nemusel být k těmto účelům použit. Dnes se o něj stará městská část a jednou za čas se jeho masivní pancéřové dveře otevírají pro veřejnost.

Dan Brown si toto místo vybral naprosto geniálně. Využil reálnou, skrytou infrastrukturu města a nasadil na ni masku moderního sci-fi thrilleru.

Nadechni se čerstvého vzduchu, protože tvé pátrání zdaleka nekončí. Další šifra a další tajemství už čekají. Zvládneš sledovat Langdonovy stopy dál?

Stojíš nad obrovským krytem z dob studené války, který v knize posloužil jako předloha pro supertajný komplex Threshold. Tvým úkolem je zjistit jeho nejčastěji uváděnou oficiální kapacitu. Je to kulaté, čtyřmístné číslo (13.. osob). To je tvůj kód k odemčení tajemství.

Tento Tor je 2. ze 7 zastavení na tajné stezce ‚Tajemství všech tajemství‘. Děj se přesouvá do samého centra. Najdi nejstarší fungující astronomické hodiny na světě – Pražský orloj!