Jihozápadně od Plzně, v krajině, která v sobě nese hluboké stopy historie, se nachází místo zasvěcené ženskému principu a harmonizaci světa. Kamenný kruh u Vstiše, aktivovaný o magickém svátku Samhain, je moderním zhmotněním úcty k Matce Zemi. Není to jen sestava kamenů, je to propracovaný systém pro návrat rovnováhy do naší uspěchané doby.

MAGIE ČÍSLA OSM A ARCHETYPY ŽENSTVÍ

Kruh tvoří přesně osm velkých menhirů. Toto číslo není náhodné – osmička odedávna představuje ženský princip a cykly přírody. Celý prostor je prodchnut ženskou energií, což podtrhuje i samostatná skupina tří menhirů, které ztělesňují „svatou Trojici“ ženství: Dívku, Zralou ženu a Moudrou stařenu. Tato sestava stojí přímo na takzvané Mariánské linii, která spojuje okolní duchovní místa v Chotěšově a Chlumčanech.

CESTA ZA ZKLIDNĚNÍM A TOR TICHA

Průchod vstišským systémem připomíná tichý rituál. Začíná u uvítacího menhiru v podobě roztančené víly, kde se mysl zbavuje každodenního stresu. Následuje průchod mezi „turniketovými“ kameny, které pročistí auru, až k velkému meditačnímu menhiru. Cesta vrcholí uprostřed kruhu, na energetickém bodě, kde můžete zažít pocit naprosté harmonie a radosti.

Právě pro toto postupné noření se do sebe a schopnost místa vymazat vnímání moderního času se zde usídlil Tor Ticha. Až se dotknete komunikační strany některého z kamenů nebo budete jen tak stát uprostřed kruhu, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od keltských kořenů k náruči Matky Země k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Kamenný kruh osmičky: Centrální prostor osmi menhirů pro energetickou masáž a harmonizaci.
• Archetypy ženství: Tři velké menhiry představující různé fáze ženského života, postavené na silných energetických liniích.
• Rituální vstup: Postupná cesta přes uvítací vílu a pročišťující turniketové menhiry.
• Mariánská linie: Vnímání širšího propojení krajiny mezi starobylými kláštery a kaplemi v okolí.
• Návrat vody: Celý systém má sloužit k obnově přirozených vodních zdrojů v okolní krajině.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kamenný kruh leží u obce Vstiš (okres Plzeň-jih, Plzeňský kraj). Parkoviště se nachází v docházkové vzdálenosti u přístupové cesty.
• Přístup: Od parkoviště vede cesta podél vrb přímo k uvítacímu menhiru. Celý areál je volně přístupný, ideální pro ty, kteří hledají klid mimo civilizaci.
• Tip na okolí: Spojte návštěvu Vstiše s prohlídkou nedalekého Křížového vrchu s rozhlednou (původně poutní místo) nebo se zastavte v Chotěšově u monumentálního premonstrátského kláštera.

Když se vydáte na jih od Plzně na vrcholek kopce Hujáb, narazíte na jednu z nejvýznamnějších novodobých megalitických staveb u nás. Nejde jen o náhodně rozestavěné kameny, ale o pečlivě promyšlené energetické centrum, které je takzvanými „ley lines“ (energetickými liniemi) vizuálně i neviditelně propojeno s historickými silovými místy v okolí, jako je klášter Chotěšov, Radyně nebo staré keltské hradiště.

RITUÁL VSTUPU A ROVNOVÁHA ENERGIÍ

Tento kruh po vás bude chtít trochu času a pokory. Než vůbec vstoupíte dovnitř, měli byste se zastavit u dvou předsunutých menhirů – jeden nese mužskou, druhý ženskou energii. Položte na každý z nich jednu dlaň a několik minut v tichosti vyčkejte, dokud neucítíte harmonizaci a pomyslné „pozvání“ k dalšímu kroku. Podobný očistný proces by měl proběhnout i u samotných vstupních kamenů do kruhu. Až poté vás to přitáhne k mohutnému středovému menhiru, o který se můžete opřít a jen tak pozorovat svět.

STRÁŽCE KRAJINY A TOR TICHA

Z Hujábu je nádherný výhled na Dobřany i vzdálený Chotěšovský klášter. Kruh zde podle svých tvůrců stojí i proto, aby harmonizoval krajinu zjizvenou dálnicemi, skládkami a lomy.

Právě pro tento silný důraz na vnitřní i vnější klid se zde usídlil Tor Ticha. Až budete stát opřeni o centrální kámen a poslouchat šumění nově vysázených dubů, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede energetickými liniemi místa k bodu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Centrální kruh: Monumentální sestava 16 obvodových kamenů a jednoho masivního středového menhiru.
• Křídelní obři: Mimo hlavní kruh nepřehlédněte dva úctyhodné sedmitunové menhiry (jeden s ženskou, druhý s mužskou energií), u kterých se dá skvěle meditovat.
• Výhled na chrámy Matky Země: Z kruhu dohlédnete na kapli v Chlumčanech, unikátní kruhový kostel v Dobřanech i masu premonstrátského kláštera v Chotěšově – místa, která podle stavitelů kruhu nesou dávný otisk pohanských svatyň.
• Očistný rituál: Místo je koncipováno tak, aby si zde návštěvník aktivně vyzkoušel práci s vlastní energií za pomoci dotyku vstupních kamenů.

Zdroj informací a foto je web Druidi.cz

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Vrch Hujáb leží nedaleko Dobřan (okres Plzeň-jih, Plzeňský kraj). Přímo ke kruhu (kromlechu) vede nová asfaltová cesta s vysázenou dubovou alejí. U cesty se nachází i pohodlné parkoviště.
• Přístup: Od parkoviště je to ke kamenům jen pár kroků, místo je velmi dobře přístupné a otevřené celoročně.
• Tip na okolí: Pokud se vydáte dolů do Dobřan, nezapomeňte navštívit zmiňovaný barokní kostel svatého Víta na náměstí. Jeho oválný půdorys se čtyřmi vchody a oltářem uprostřed je naprostým architektonickým unikátem.

Severní Plzeňsko se v posledních letech stalo epicentrem novodobé megalitické architektury. K obřím komplexům v Horní Bělé či Dolní Bělé se na podzim roku 2020 přidala další fascinující stavba – kamenný kruh u Krašovic. Je to místo zrozené z nadšení, dobrovolnické práce a hluboké potřeby naslouchat tichu krajiny.

JAK SE ZRODIL KRUH POROZUMĚNÍ

Celý příběh začal docela nenápadně, když se tvůrci z řad novodobých druidů posadili na hromadu vysbíraných kamenů uprostřed pole nedaleko Krašovic. Ačkoliv to zní jako obyčejná pauza, prý tam během slunného dne zažili tak silný pocit harmonie a pochopení, že projektu okamžitě přiřkli jméno „Kruh porozumění“. Z původně sesypaných a překážejících polních kamenů tak postupně za pomoci zhruba pětadvaceti dobrovolníků vznikla dominantní, ale vlídná kamenná svatyně s mužskou energií.

OHNIVÉ RITUÁLY A TOR TICHA

Tento kruh se od ostatních v okolí liší i svou vnitřní architekturou. Jeho uspořádání totiž umožňuje bezpečné pořádání ohňových rituálů, což se naplno ukázalo při velkém slavnostním setkání o zimním slunovratu v prosinci 2020.

Ačkoliv sem lidé občas přicházejí bubnovat a zpívat, primárně jde o místo zklidnění. Právě pro ten zmiňovaný „naprosto božský klid“, který se na místě rozprostírá, se u kamenů usídlil Tor Ticha. Až po namáhavé cestě po poli s pokorou překročíte vstupní menhiry, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede tímto novodobým rituálním prostorem k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Uvítací menhir a vodní mísa: Ještě před vstupem do kruhu vás uvítá osamocený menhir a přírodní kamenná mísa s vodou, která zastupuje ženský element v jinak spíše „mužsky“ laděném kruhu.
• Hlavní kruh: Tvoří ho 12 hlavních menhirů propojených menšími kameny ve stylu irských kruhů. Po levé straně od vstupu stojí „hlavní menhir“, který prý celou skupinu pomyslně vede.
• Prostor pro oheň: Vnitřní menší kruh slouží jako ohniště pro nejrůznější rituály a oslavy rovnodenností či slunovratů.
• Propojenost: Místo vizuálně komunikuje s Radečskou vrchovinou (východ slunce) a energeticky je svázáno s nedalekými kruhy v Horní Bělé, Oboře a Mrtníku.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kruh se nachází na kopci mezi obcemi Krašovice a Tatiná (okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj). Parkování není oficiální, auto musíte nechat ohleduplně na kraji obce nebo polní cesty tak, abyste nepřekáželi zemědělské technice.
• Přístup: Připravte se na menší dobrodružství – ke kruhu totiž nevede zpevněná cesta, leží uprostřed zemědělské půdy. Někdy se k němu musíte prodírat přes hlubokou orbu nebo bláto, volte proto dobrou obuv. Je celoročně a volně přístupný.
• Tip na okolí: Udělejte si okružní jízdu po „Plzeňském okruhu“ novodobých megalitů. Začněte u obřího kruhu v Horní Bělé, pokračujte k ženskému (osmimenhirovému) kruhu u Tlucné a zakončete cestu zde, u Krašovic.

Nad obcí Vranovice se tyčí vrch Hovězák, místo s neuvěřitelným geniem loci, které už odpradávna lákalo k procházkám. Od roku 2021 má ale ještě jeden rozměr – moderní megalitickou stavbu, která vznikla ze souznění místních nadšenců a novodobých druidů. Je to místo, kde se těžká technika a tuny kamene proměnily v jemný nástroj pro harmonizaci krajiny.

ALCHYMIE KAMENŮ Z TĚŠKOVA

Celý příběh začal setkáním se spolkem KRUH21. Výběr devatenácti kamenů v lomu Těškov byl teprve začátkem. Tou skutečnou alchymií bylo jejich přesné usazení. Každý blok musel dosednout na centimetry přesně, aby s ostatními bezchybně komunikoval. Výsledkem je kruh z osmi obvodových kamenů a středové meditační sezení, které doslova vybízí k tomu, aby se člověk posadil, zavřel oči a nechal na sebe působit energii místa.

PROPOJENÝ TROJÚHELNÍK A KRÁLOVSKÝ VÝHLED

Kousek nad samotným kruhem, na o něco vyšším pahorku, najdete další symbol – tři kameny usazené do trojúhelníku. Jsou vzájemně propojené a připravené pro ty, kteří chtějí jít v duchovní práci s krajinou ještě dál.

To, co však Hovězák řadí mezi naprosté unikáty, je výhled. Je to pravděpodobně místo s nejkrásnějším panoramatem ze všech podobných kruhů v regionu. Na obzoru se rýsuje mystický Vladař, Chlumská hora u Manětína nebo šumavské vrcholky Ostrý. Jako na dlani máte hrad Radyni, celou Plzeň i meandry Berounky tekoucí hluboko pod vámi.

TOR TICHA V MALEBNÉM KRAJI

Hovězák není jen o kamenech, je o celkové harmonii. Svahy kopce zdobí vzácná suchomilná květena, modré rozrazily a divoké jahodníky, které v létě nádherně voní.

Právě pro toto spojení meditačního klidu a nekonečných obzorů se zde usídlil Tor Ticha. Až usednete do středu kruhu a necháte se obklopit tichým šuměním větru, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od těškovského lomu k harmonizaci zemských proudů k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Zdroj informací a foto web obce Břasy

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Osmiboký kruh: Sestava osmi obvodových menhirů, které tvoří energetické pole.
• Meditační sezení: Unikátní středový kámen upravený pro relaxaci.
• Kamenný trojúhelník: Samostatná sestava tří propojených kamenů na vyvýšeném pahorku.
• Botanické poklady: Suchomilné stráně plné pryšců, rozrazilů a jahodníků.
• 360° Panorama: Jeden z nejlepších výhledů v kraji, od hradů až po vzdálené hory.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Vrch Hovězák se nachází nad obcí Vranovice (okres Rokycany, Plzeňský kraj). Auto lze nechat na kraji obce a vydat se polními cestami vzhůru na kopec.
• Přístup: Cesta na vrchol je nenáročná a nabízí krásné výhledy do údolí Berounky už během stoupání. Místo je volně a celoročně přístupné.
• Tip na okolí: Jen 4 kilometry odtud se nachází další kamenný kruh v Kamenci, takže si můžete udělat „druidskou“ procházku a porovnat energii obou míst.

Když se řekne kamenný kruh, představíme si pravěk a slavné Stonehenge. Málokdo ale tuší, že jeden z největších kamenných kruhů v kontinentální Evropě nevznikl v dávnověku, nýbrž v roce 2018 na severním Plzeňsku. U obce Horní Bělá ho vztyčili čeští druidové, aby do naší civilizací zjizvené krajiny navrátili harmonii a klid.

LÉČBA KRAJINY A KAMENY Z TEPLÉ

Tento monumentální projekt vznikl na popud místních zemědělců. Podle novodobých druidů naše moderní infrastruktura (dálnice, železnice) narušuje přirozené energetické toky v zemi. Kamenné kruhy mají fungovat jako jakási „akupunktura krajiny“, která tyto toky opravuje a vrací do vysušené půdy vodu.

Celý komplex je tvořen obřími bloky, které váží od šesti do deseti tun a měří přes dva metry. Byly pečlivě vybrány z lomu u kláštera v Teplé – ze stejného kamene, ze kterého se kdysi stavěly ty nejsilnější české chrámy.

KOSMOGRAMY A TOR TICHA

Místo nedýchá jen syrovým kamenem, ale i jemným uměním. O kousek dál se nachází kamenná spirála ve tvaru písmene „S“, kterou zdobí takzvané kosmogramy – obrazce od slovinského umělce a geomanta Marka Pogačnika. Každý znak má sloužit jako tichý komunikační kanál mezi člověkem a Zemí.

Právě pro tento silný důraz na zklidnění, meditaci a respekt k přírodě se zde usídlil Tor Ticha. Až projdete východní branou do nitra kruhu a obklopí vás majestátní menhiry, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede tímto moderním pokusem o spojení s přírodou k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Centrální kruh: Neuvěřitelná sestava 21 obvodových kamenů, jednoho středového menhiru (který má propojovat Zemi s vesmírem) a jednoho „vstupního“ meditačního kamene.
• Kamenná spirála „S“: U nedaleké kapličky najdete další sestavu 21 kamenů poskládaných do vlnovky, zdobenou jemnými rytinami (kosmogramy) věnovanými rostlinám.
• Bohyně Bela Godessa: Na samostatném meditačním menhiru před kruhem si prohlédněte vytesanou tvář ženy v Luně.
• Bukový kruh: Samotné kameny jsou obehnány čerstvě vysázeným kruhem z buků, který má celou oblast ještě více chránit a podporovat.
• Více informací naleznete zde na webu druidi.cz

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Areál se nachází nad obcí Horní Bělá (okres Plzeň-sever, Plzeňský kraj). Pohodlně zaparkovat se dá přímo u kamenné spirály a kapličky, které se nacházejí hned u silnice.
• Přístup: Od spirály a kapličky je to k samotnému velkému kamennému kruhu jen kousek pěšky na vrchol přilehlé louky. Vše je volně a celoročně přístupné.
• Tip na okolí: Pokud vás tahle atmosféra osloví, na Plzeňsku se nachází celá síť podobných moderních kruhů – za návštěvu stojí například nedaleký menší kruh mezi Lozou a Dolní Bělou.

Ne všechny megalitické stavby musí pamatovat staré Kelty nebo pravěké lovce. U obce Srbice na Domažlicku se nachází fascinující kamenný komplex, který dokazuje, že touha přetvářet a obohacovat krajinu o magická místa v lidech přetrvává dodnes. Tento novodobý monument je navíc úzce spojen s hlubokým osobním příběhem.

DÍLO TŘÍ KOLOVEČSKÝCH PATRIOTŮ

Za tímto zajímavým projektem nestojí žádní dávní druidi, ale tři nadšenci z nedalekého městyse Koloveč. Rozhodli se prostě a jednoduše zpestřit a ozvláštnit svou domovskou krajinu. Do Srbic tak nechali navézt obrovské balvany především ze západočeských lomů, ale dominantou a skutečnou raritou je tu nádherná červená žula, která sem putovala až z daleké Ukrajiny. Kameny tu nejsou pohozené jen tak náhodně – jsou pečlivě sestaveny do obrazců, z nichž má každý svůj specifický význam a energii.

VZPOMÍNKA NA MARTU A TOR TICHA

Místo nepůsobí jen jako architektonická hříčka, ale má silný duchovní a osobní přesah. Kousek od kamenů zurčí pramen, který jeden z autorů Stonehenge s láskou upravil a pojmenoval „Marta“ na památku své zesnulé ženy.

Právě pro tento ohromný klid, osobní rovinu a úctu ke krajině se zde usídlil Tor Ticha. Až se posadíte mezi mohutné kameny nebo se zaposloucháte do zurčení pramene, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede tímto moderním zhmotněním ticha k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Megalitické obrazce: Prozkoumáte různé sestavy mohyl a menhirů. Všimněte si barevného kontrastu mezi lokálními kameny a zářivou červenou žulou z Ukrajiny.
• Studánka Marta: Jen nedaleko od kamenů najdete krásně upravený pramen, který vytéká z dřevěné trubky. Voda je tu stabilně chladná (12 °C) a místo nabízí prostor pro tichou vzpomínku.
• Kostel sv. Víta a zázračná studna: Na protějším kopci si určitě nenechte ujít starý kostelík. Zajímavostí je, že ačkoliv stojí na samotném vrcholu kopce, místní studna je díky silným podzemním pramenům neustále plná vody.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Komplex leží asi 3 kilometry od Kolovče, v katastru obce Srbice (okres Domažlice, Plzeňský kraj). Přímo k místu vede zpevněná polní cesta, dá se sem dojet na kole, dojít pěšky a za sucha i opatrně dojet autem.
• Přístup: Celý areál Srbického Stonehenge i se studánkou je celoročně a zdarma volně přístupný. Jde o volnou krajinu, takže přístup je absolutně bez omezení.
• Tip na okolí: Když už tu budete, rozhodně zajeďte přímo do Kolovče. Kromě slavného rčení o tom, že se tu „mlely staré báby na mladé holky“, zde najdete vynikající a velmi rozsáhlé Muzeum techniky a řemesel.

Na vysokém, hustě zalesněném kopci nad městem Kdyně se tyčí místo, které po staletí střežilo zemskou stezku do Bavor. Rýzmberk, jehož jméno znamená Obří hora, byl mocnou pohraniční pevností. I když ho válečné rány proměnily ve zříceninu, díky romantickým duším v 19. století se z něj stalo jedno z nejoblíbenějších vyhlídkových a výletních míst v kraji.

OD DRSLAVICŮ K LOMIKAROVI A ŠVÉDŮM

Hrad založili mocní Drslavicové už ve 13. století. Dlouhá léta prosperoval, přestavoval se a rozšiřoval. Osudovou ránu mu ale zasadila třicetiletá válka. V roce 1620 ho dobyl císařský generál Baltazar de Marradas a v roce 1641 ho po dobytí těžce poničili Švédové. Z vojenské pevnosti se pomalu stávala chátrající ruina. V 17. století se hrad dokonce dostal do rukou nechvalně proslulých Lamingenů (známého „Lomikara“ z Jiráskových Psohlavců), ale ani ti ho nezachránili.

Zlom přišel až v 19. století s rodinou hrabat ze Stadionu. Ti se rozhodli zachránit alespoň torzo hradu a proměnit ho v romantické výletní místo. Upravili hradní vrch a přímo do zbytků mladšího gotického paláce vestavěli elegantní neogotickou rozhlednu, která se stala novým symbolem Rýzmberku.

ROMANTICKÁ VYHLÍDKA A TOR KRAJINY

Rýzmberk se ze strážce hranic proměnil v místo odpočinku, kde se lidé kochají nádhernou šumavskou přírodou. Původní zdi srostly s okolním lesem a rozhledna slouží k dokonalému propojení pozorovatele s dalekým horizontem.

Právě pro toto hluboké sepětí s terénem a obzorem se na zřícenině usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte na vrchol neogotické věže a podíváte se do Všerubského průsmyku, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od drsných válečníků k romantickým výletníkům k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Přes zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn na rozhlednu Koráb u Kdyně

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Neogotická rozhledna: Dominanta hradu vysoká 19 metrů, ze které je za dobrého počasí fantastický výhled na Šumavu, Český les i do sousedního Německa (otevřená v sezóně).
• Zbytky opevnění a paláců: V areálu, který je rozdělen na tři nádvoří, uvidíte zachovalé části hradeb s baštami a příkopy.
• Lesní amfiteátr: Hned pod hradem se nachází unikátní dřevěný amfiteátr z 30. let 20. století, který dodnes ožívá při nejrůznějších kulturních akcích.
• Příjemné posezení: Na bývalém třetím nádvoří přímo u rozhledny najdete dřevěný altán a bufet s možností odpočinku na lavičkách.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží v Plzeňském kraji kousek od města Kdyně. Auto je ideální nechat u místního koupaliště nebo na vyhrazených parkovištích pod hradním vrchem.
• Přístup: K hradu vede pohodlná, i když stoupající lesní cesta. Samotný hradní areál je přístupný celoročně zdarma, výstup na rozhlednu je možný v sezóně a za drobný poplatek.
• Tip na okolí: Pokud máte rádi rozhledy, navštivte i nedalekou a architektonicky velmi moderní rozhlednu na kopci Koráb, která se nachází jen pár kilometrů odsud.

Když se vydáte do západních Čech na pomezí Klatovska a Domažlicka, narazíte nad obcí Dlažov na zalesněný kopec. Jmenuje se Svatá Markéta (642 m n. m.) a tvoří přirozenou dominantu širokého okolí. Právě zde, v místech, kde se dříve nacházela přísná vojenská hláska, dnes stojí nádherná dřevěná rozhledna, která vám naservíruje ty nejlepší výhledy na Pošumaví.

OD VOJENSKÉ HLÁSKY K TURISTICKÉMU RÁJI

Tento kopec byl strategicky významný už v minulosti. Výborný rozhled do kraje využívali vojáci, kteří zde měli svou pozorovatelnu. Místo má ale i silný duchovní přesah – hned vedle vyhlídky totiž stojí malebná kaple svaté Markéty, ke které se dříve konaly poutě.

Moderní rozhledna, postavená na bytelném kamenném soklu, zde vyrostla až v novodobé historii, aby toto skvělé vyhlídkové místo zpřístupnila všem turistům a milovníkům přírody. S výškou přes 25 metrů se elegantně tyčí nad vrcholky stromů a její dřevěná konstrukce krásně zapadá do okolního lesa.

PROPOJENÍ S OBZOREM A TOR KRAJINY

Svatá Markéta je místem, kde se obzor otevírá dokořán a vy máte pocit, že držíte celou tu nádhernou krajinu v dlani. Od vojenských účelů až po tiché rozjímání u kapličky – tento kopec vždy sloužil k propojení s okolním světem.

Právě pro tyto dokonalé výhledy a historické sepětí s terénem se na rozhledně usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte po točitém schodišti nahoru a opře se do vás vítr, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem tohoto strategického vrchu k místu, kde je pečlivě uložen jubilejní cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Kruhové výhledy: Z vyhlídkové plošiny, která se nachází ve výšce téměř 20 metrů, se vám po zdolání 94 ocelových schodů otevře fantastický pohled na panorama Šumavy, Českého lesa a Klatovska.
• Krytá terasa: Pokud vás na kopci překvapí špatné počasí nebo silný vítr, určitě oceníte útulnou krytou terasu.
• Kaple svaté Markéty: Hned v sousedství rozhledny si můžete prohlédnout malou historickou kapličku, která dává místu velmi klidnou atmosféru.
• Příjemná procházka: Cesta k rozhledně vede krásným lesem a je ideálním cílem pro pohodový odpolední výlet.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Rozhledna leží u obce Dlažov (mezi Klatovy a Kdyní v Plzeňském kraji). Auto můžete nechat na vyznačeném parkovišti nedaleko pod vrcholem.
• Přístup: Od parkoviště vás čeká mírné stoupání lesní cestou až na samotný vrchol ke kapli a rozhledně. Vstup na věž je volný.
• Tip na okolí: Výlet můžete spojit s návštěvou nedaleké zříceniny hradu Rýzmberk nebo historického centra města Klatovy s jeho slavnými katakombami.

Když se vydáte do hlubokých lesů nedaleko Černošína na Tachovsku, narazíte na romantickou zříceninu, která působí, jako by z Vlčí hory vyrůstala už od nepaměti. Hrad Volfštejn (Vlčí kámen) je vzácnou ukázkou čisté středověké pevnosti, kterou už po staletí nikdo neupravoval ani nepřestavoval. Sídlo pánů, kteří měli vlka i ve svém erbu, se postupně stalo neoddělitelnou součástí drsné okolní přírody.

OD VLČÍCH PÁNŮ PO BOJE ZELENOHORSKÉ JEDNOTY

Hrad tu byl založen už v první polovině 13. století (dendrologický výzkum dřevěného lešení objeveného ve věži dokonce potvrdil kácení stromů do let 1260–1262). Od samého počátku byl domovem starobylého rodu pánů z Volfštejna. Ti se hradu drželi zuby nehty a přečkali zde i husitské války, kdy stáli na katolické straně.

Zlom přišel až v roce 1460. Tehdejší majitel Jan z Volfštejna dostal do zástavy mnohem pohodlnější, nedaleký hrad Třebel. Přestěhoval se tam a Volfštejn ztratil na významu. K jeho definitivnímu zániku pravděpodobně došlo koncem roku 1470 během drsných válek mezi králem Jiřím z Poděbrad a Zelenohorskou jednotou. Od 16. století je kdysi hrdé sídlo označováno jako pusté.

DOMINANTA VLČÍ HORY A TOR KRAJINY

Opuštěný hrad si postupně vzala zpět příroda a on se stal pevným orientačním i pohledovým bodem širokého okolí. Tyčí se nad údolím jako připomínka dob, kdy bezpečnost a strategický rozhled nad krajinou znamenaly vše.

Právě pro toto naprosté prolnutí starého kamene a okolních divokých lesů se na zřícenině usídlil Tor Krajiny. Až budete stát u paty mohutné hlavní věže a rozhlížet se po svazích Vlčí hory, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od neohrožených středověkých rytířů až k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Zřícenina hradu Volfštejn a výhledy z Vlčí hory na Tachovsku

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Nejstarší bergfrit: Hradu vévodí okrouhlá věž (bergfrit), která je nejstarší dochovanou částí hradu. Pokud se k ní dostanete blíž, můžete obdivovat vzácný pozdně románský vstupní portálek.
• Rozlehlý palác: Naproti věži stojí majestátní, do výšky dvou pater dochovaná zřícenina hradního paláce s prázdnými okenními otvory.
• Hradní areál: Celý půdorys hradu je díky absenci pozdějších novověkých přestaveb nádherně čitelný a nabízí skvělou představu o tom, jak fungoval klasický hrad 13. století.
• Příroda kolem: Hned pod zříceninou se rozkládá malebná přírodní rezervace Pod Volfštejnem, plná vzácných rostlin.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Volfštejn leží asi 2 km jihozápadně od Černošína (okres Tachov, Plzeňský kraj). Auto lze nechat na kraji Černošína nebo na vyznačených pláccích poblíž značených tras.
• Přístup: Ke zřícenině vede žlutá turistická značka (na trase Černošín – Třebel). Cesta vede mírně do kopce krásným lesem a samotný areál zříceniny je volně přístupný na vlastní nebezpečí.
• Tip na okolí: Žlutá turistická značka vás od Volfštejna dovede přímo ke zřícenině hradu Třebel, kam se kdysi dávno odstěhoval poslední vlčí pán z Volfštejna.