Karlovy Vary jsou plné upravených promenád a lázeňských hostů usrkávajících horké prameny z porcelánových pítek. Ale tahle vyhlídka na Petrově výšině vypráví úplně jiný, mnohem divočejší příběh. Je to příběh o egu, sázce a jednom z nejmocnějších mužů tehdejšího světa, který se rozhodl popřít fyzikální zákony i tehdejší zdravý rozum.

SÁZKA O HOLÝ ŽIVOT V NEPROSTUPNÉM LESE

V 16. století stál na tomto strmém, zalesněném a tehdy naprosto nepřístupném kopci jen obyčejný dřevěný kříž. Když do Varů v roce 1712 dorazil na svůj druhý léčebný pobyt ruský car Petr I. Veliký, vsadil se, že k tomuto kříži vyjede na neosedlaném koni. Žádné schody, žádné cestičky – jen skála, stromy a strmý sráz. K úžasu všech se mu to 11. listopadu skutečně podařilo. Jako důkaz svého šíleného kousku do kříže vyryl nápis MSPI (manu sua Petrus Imperator – vlastní rukou vladař Petr).

O mnoho let později bylo místo zpřístupněno, vznikla tu vyhlídka, schodiště a v roce 1877 byla do skály osazena i carova busta. Dřevěný kříž byl několikrát vyměněn, ale památka na tento carský „kaskadérský“ kousek tu žije dál.

PRORAŽENÍ CESTY A TOR PŘECHODU

Tohle místo je dokonalým symbolem překonání překážky. Tam, kde ostatní viděli neprostupnou stěnu, viděl ruský car výzvu k přechodu.

Právě pro toto nekompromisní proražení cesty se zde usídlil Tor Přechodu. Až budete stoupat po dnešním (už mnohem pohodlnějším) schodišti a představovat si, jak se tudy drápal kůň bez sedla, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od šílené sázky k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší nezávislé sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Busta Petra Velikého: Přímo ve skále pod křížem najdete masivní bustu od sochaře Tomáše Seidana z roku 1877, která nedávno prošla zevrubnou rekonstrukcí.
• Dřevěný kříž: Na samém vrcholku se tyčí prostý dřevěný kříž, vysvěcený v roce 2011 při oslavách 300. výročí carova příjezdu do lázní.
• Vyhlídkový rondel: Dnes už se sem nemusíte drápat lesem, čekají na vás udržované vyhlídkové ochozy a schodiště, ze kterých je krásně vidět část lázeňského centra.
• Lázeňské lesy: Výšina se nachází v krásné síti karlovarských lesních stezek, jen kousek od známého Jeleního skoku, restaurace Myslivna a Mayerova glorietu.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Vyhlídka leží západně nad centrem Karlových Varů. Auto nechte na záchytných parkovištích ve městě (např. u hotelu Thermal nebo u Puppu).
• Přístup: Nejsnáze se sem dostanete pěšky z centra po lesních cestách a schodech. Je to stoupání, ale po upravených trasách ho bezpečně zvládnete.
• Tip na okolí: Pokračujte lesními stezkami na další slavné karlovarské vyhlídky – k nedaleké rozhledně Diana nebo na vyhlídku Karla IV.

Tento Tor Přechodu pro vás našel náš ambassador – Jiří z Chožova, a my mu za to děkujeme.

Na pomezí karlovarského a ústeckého kraje stojí zámek, který je živoucím důkazem toho, že zázraky se dějí. Zámek Chyše si prošel cestou z výsluní šlechtické slávy až na úplné dno a zase zpět. Dnes září svou tudorovskou novogotikou, voní čerstvě uvařeným pivem a stále v něm rezonují stopy jednoho z největších českých spisovatelů.

OD RENESANCE K TOTÁLNÍMU ZMARU

Historie Chyší sahá až do 12. století, ale tu nejvýraznější stopu zde zanechal rod Lažanských. Právě oni v 19. století pověřili architekta Ignáce Ullmanna, aby zámek přestavěl do tehdy módního stylu anglické gotiky. Po roce 1945 však přišel strmý pád. Zámek sloužil jako učiliště a tábor, údržba byla nulová a v 70. letech musel být objekt kvůli havarijnímu stavu uzavřen. Když ho v roce 1996 koupili Vladimír a Marcela Lažanští, byla to ruina bez střech, oken a s podlahami propadlými do sklepů.

KAREL ČAPEK A TAJEMSTVÍ MODRÉ CHRYZANTÉMY

V roce 1917 se v zámeckých chodbách procházel mladý, tehdy ještě neznámý Karel Čapek. Působil zde jako domácí učitel malého Prokopa Lažanského. Přestože tu strávil jen krátký čas, chyšské prostředí ho hluboce ovlivnilo. Právě zdejší atmosféra a pověsti o elixíru věčného mládí se promítly do her Věc Makropulos nebo románu Krakatit. A pokud znáte povídku Modrá chryzantéma, vězte, že její kořeny rostou právě v zahradách pod tímto zámkem.

ZÁZRAK OBNOVY A TOR PŘECHODU

Zámek Chyše je fascinujícím symbolem vítězství vůle nad zmarem. Je to místo, které úspěšně zvládlo „přechod“ z beznadějné zříceniny zpět do role kulturního a společenského centra regionu.

Právě pro tuto neuvěřitelnou proměnu a propojení historie s literární fantazií se v areálu usídlil Tor Přechodu. Až budete procházet sály s unikátní nástropní malbou Petra Brandla nebo ochutnávat pivo v zámeckém pivovaru, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od středověkých vladyků přes Čapkovy vize až k dnešnímu znovuzrození k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Barokní skvost Petra Brandla: Uvidíte vzácnou nástropní olejomalbu „Král David“, jediné dochované dílo tohoto mistra provedené přímo do omítky.
• Čapkův pokoj: Expozice věnovaná pobytu Karla Čapka vás zavede do míst, kde mladý spisovatel čerpal inspiraci pro své vizionářské romány.
• Tudorovská novogotika: Budete obdivovat čistý styl anglické gotiky s cimbuřím a věžemi, který zámku dodává pohádkový vzhled.
• Zámecký pivovar: Po prohlídce historických interiérů můžete navštívit obnovený pivovar, kde se pivo vařilo už od roku 1580 a kde po dlouhé pauze tradice opět ožila v roce 2006.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Zámek leží ve městě Chyše (okres Karlovy Vary). Parkování je možné přímo na náměstí nebo na vyhrazeném parkovišti u zámeckého areálu.
• Přístup: Zámek je v soukromých rukou a je příkladně udržován. Nabízí několik prohlídkových okruhů včetně sklepů a expozice Karla Čapka. Park je volně přístupný.
• Tip na okolí: Spojte návštěvu s prohlídkou nedalekého městečka Žlutice s jeho historickým podzemím nebo se vydejte k baroknímu areálu v Manětíně, který je s rodem Lažanských rovněž úzce spojen.

Když se řekne novogotický zámek, každý si hned vybaví Hlubokou nebo Lednici. Ale málokdo tuší, že v lesích nedaleko Karlových Varů se ukrývá Horní hrad – sídlo, kterému se kdysi říkalo „západočeská Hluboká“. Jeho osud je jedním z nejdivočejších příběhů české historie. Od totálního zmaru a klinické smrti ho dělily jen milimetry, ale dnes se tu děje skutečný zázrak.

OD WINDSORU K HITLERJUGEND A TOTALITNÍMU ZMARU

Původně středověký hrad, který držel i sám Karel IV., prošel mnoha přestavbami. Nejslavnější éru mu v 19. století zajistila hraběnka Gabriela Buquoyová a její potomci. Ti přestavěli nesourodé budovy do jednotného stylu anglické novogotiky. Vznikl ohromující zámek s rytířskými sály, arkýři a věžičkami, obklopený romantickým parkem.

Pak ale přišlo 20. století. Za druhé světové války zámek obsadila Hitlerjugend (dokonce tu chovali užovky a vyráběli sérum pro Rommelovu armádu v Africe). Po válce se areál stal majetkem státu, sloužil jako záchytný domov pro problémovou mládež a po jeho opuštění nastalo peklo. Během pár let byl nehlídaný zámek rozkraden, zdevastován vandaly a proměněn v ruinu. V roce 1982 dokonce padl návrh na jeho demolici.

FANTASTICKÝ NÁVRAT A TOR PŘECHODU

Naštěstí se demolice nekonala a na začátku nového tisíciletí se hradu ujali nadšenci, kteří ho vlastníma rukama a s pomocí tisíců dobrovolníků doslova vyhrabávají ze sutin a vracejí mu život.

Právě pro tyto extrémní kotrmelce – od středověku k anglické novogotice, přes absolutní ruinu až k fascinujícímu znovuzrození – si místo vyžádalo Tor Přechodu. Až budete procházet rozestavěnými sály a sledovat, jak se na zdi vrací omítka, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií ohromných pádů i vzestupů k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Hauenštejn a Himlštejn. Dva čarovné hrady jen kousek od sebe

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Syrová záchrana v přímém přenosu: Hrad není nablýskanou památkou. Uvidíte tu proces obnovy na vlastní oči – od vyčištěných sklepů přes nově zastřešené paláce až po obnovované unikátní dřevěné stropy.
• Výhled z věže: Čedičová válcová věž, kterou Buquoyové zvýšili a romanticky upravili, nabízí skvělý výhled na celý areál a okolní lesy.
• Novogotická kaple: Na protějším vrchu si nenechte ujít zříceninu nádherné novogotické Zámecké kaple.
• Unikátní arboretum: Pod hradem se rozkládá rozlehlý botanický park a arboretum s mnoha vzácnými stromy, které tu v 70. letech začal zachraňovat pan Jaroslav Hejtík.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží v Krušných horách nedaleko Stráže nad Ohří (Karlovarský kraj). K dispozici je parkoviště nedaleko hradu, odkud dojdete k bráně pěšky.
• Přístup: Areál je obrovský a prohlídka je zcela volná, bez průvodce. Můžete prolézt vše od sklepů až po půdy, ale vzhledem k probíhajícím stavebním pracím dbejte zvýšené opatrnosti!
• Tip na okolí: Krušné hory jsou plné technických památek. Spojte výlet s návštěvou nedalekého Jáchymova, kde můžete sfárat do historického stříbrného dolu Svornost nebo navštívit Královskou mincovnu.

Když se řekne zámek, většinou si představíme honosné sály a naleštěné parkety. Zvířetice, tyčící se nad řekou Jizerou nedaleko Bakova, jsou ale zámkem, který svůj boj s živly prohrál. Jeho zdi pamatují obrovskou moc i absolutní zmar a dnes tvoří jednu z nejromantičtějších a nejpřístupnějších zřícenin v Pojizeří.

OD LEMBERKŮ PO OSUDNÝ POŽÁR

Na počátku 14. století tu Zdislav z Lemberka (jehož rod se později přejmenoval na pány ze Zvířetic) založil pevný gotický hrad. Skutečný architektonický rozkvět ale přinesli v 16. století Vartenberkové, kteří strohou pevnost přebudovali na luxusní renesanční zámek. Později panství získali mocní Valdštejnové, zrušili jednu z věží a na jejím místě postavili barokní kapli.

Zdálo se, že Zvířetice čeká klidná budoucnost. V roce 1693 ale zámek vyhořel. Podařilo se ho sice opravit, ale v roce 1720 přišla definitivní rána – po přímém zásahu bleskem lehl zámek popelem znovu a už nikdy nebyl obnoven. Z promyšleného panského sídla se stal zdroj levného stavebního kamene pro lidi z okolí.

ZÁCHRANA ZŘÍCENINY A TOR PŘECHODU

Zříceninu, kterou ve své plné kráse (ještě s celou věží) stihl nakreslit Karel Hynek Mácha, nakonec zachránili až turisté a dobrovolníci. Klub českých turistů upravil zbytky věže na rozhlednu a proslulé hnutí Brontosaurus zde na letních táborech odvedlo obrovský kus práce při konzervaci zdiva.

Právě pro tyto neustálé proměny – od gotického hradu přes renesanční zámek až po turistickou zříceninu – si místo vybralo Tor Přechodu. Až budete stoupat na vyhlídkovou věž a představovat si, jak tu kdysi řádily plameny, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií ohně a blesků k místu, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Zřícenina zámku Zvířetice

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Věž s rozhlednou: Zachovalá část severní okrouhlé věže dnes slouží jako bezpečná rozhledna. Nabízí parádní výhled na údolí Jizery, vrch Baba a v dálce i na Ještěd, Bezděz či Krkonoše.
• Trosky paláců: V areálu se dochovaly valeně klenuté místnosti přízemí paláce a obvodové zdi lemující nádvoří.
• Renesanční sladovna: V předhradí můžete obdivovat pozůstatky renesanční zástavby, kde kdysi fungovala zámecká sladovna.
• Informační centrum: Přímo v obci Podhradí pod zříceninou dnes funguje moderní infocentrum, kde můžete vidět úžasný 3D model toho, jak zámek vypadal před osudným úderem blesku v roce 1720.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Zvířetice se nacházejí u obce Podhradí, kousek od Bakova nad Jizerou (Středočeský kraj). Parkovat se dá pohodlně u vlakového nádraží v Bakově nebo přímo u infocentra v Podhradí.
• Přístup: Od vlakového nádraží Bakov nad Jizerou je to ke zřícenině necelý kilometr pěšky s krátkým stoupáním po modré turistické značce. Vstup do areálu zříceniny je volný a na vlastní nebezpečí.
• Tip na okolí: Udělejte si výlet podél řeky Jizery na nedalekou a mnohem zachovalejší zříceninu hradu Michalovice s unikátní „nakloněnou“ věží zvanou Putna.

Když se řekne Kokořín, většina z nás si vybaví Princeznu se zlatou hvězdou nebo úchvatné pískovcové údolí, nad kterým se tyčí nezaměnitelná válcová věž. Kokořín je dnes pro mnohé synonymem dokonalého hradu. Jeho zdi by ale mohly vyprávět příběh o tom, jaké to je, když vás sám císař odsoudí k pomalému rozpadu.

ZÁKAZ OPRAV A ROMANTICKÁ SPÁSA

Hrad, postavený po roce 1320 zřejmě Hynkem Berkou z Dubé, dostal nejvíc zabrat za husitských válek. Pak už to s ním šlo z kopce. V roce 1544 z něj byla opuštěná zřícenina. Korunu všemu nasadil po třicetileté válce císař Ferdinand II., který Kokořín označil za „prokletý hrad“. Chtěl mít jistotu, že se z něj nestane hnízdo povstalců, a tak přísně zakázal jakékoliv opravy. Zřícenina tak po staletí sloužila jen jako cíl pro zbloudilé romantiky a inspirace pro Karla Hynka Máchu.

Záchrana přišla až na konci 19. století. Pražský podnikatel Václav Špaček a po něm jeho syn Jan koupili staré zdi a rozhodli se je vzkřísit. Za pomoci předních architektů a historiků dali hradu před první světovou válkou jeho dnešní novogotickou podobu. Z prokletého kamení se stal oslavný pomník českého romantismu. Hrad si sice ve 20. století prošel zestátněním, ale dnes už ho má rodina Špačků zpět ve svých rukou.

ODSOUZENÝ K ZÁNIKU A TOR PŘECHODU

Osud Kokořína je fascinující ukázkou toho, jak se karta může obrátit. Stavba, která měla podle císařského výnosu zmizet z povrchu zemského, se stala chráněnou národní kulturní památkou a miláčkem filmařů.

Právě pro tuto úžasnou transformaci a zrušení staletého prokletí si hrad vybral Tor Přechodu. Až se budete dívat na slavnou válcovou věž nebo obdivovat romantické malby v paláci, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od husitských plenění přes císařské zákazy až k dnešní pohádce, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Vysoká vyhlídková věž: Dominanta hradu tyčící se do výšky 38 metrů nabízí fantastický kruhový výhled na pískovcové skály a zalesněné hluboké Kokořínsko.
• Romantický hradní palác: Projdete si zrekonstruované interiéry s malbami, které připomínají českou historii. Na nároží paláce nepřehlédněte plastiku připomínající zachránkyni hradu.
• Odkaz K. H. Máchy: Na hradě, který patřil k oblíbeným cílům tohoto velkého romantického básníka, se nachází i jeho památník.
• Filmové lokace: Připomenete si místa, kde se natáčely nejen legendární české pohádky, ale i napínavé historické filmy a seriály.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží ve Středočeském kraji u obce Kokořín, zhruba 10 kilometrů od Mělníka. Zaparkovat lze v údolí Kokořínského dolu (odkud vás čeká poctivý výšlap) nebo na parkovišti nad hradem ve vsi.
• Přístup: Hrad se nachází na skalním ostrohu, počítejte s pěším přístupem do kopce i se zdoláváním úzkých schodů při samotné prohlídce, obzvláště na věž.
• Tip na okolí: Kokořínsko je rájem pískovcových skal! Vydejte se k unikátním Mšenským Pokličkám, bludišti ze skalních věží, nebo projděte celým romantickým Kokořínským dolem.

Když se řekne hrad, většinou si představíme mohutné hradby a nedobytné věže. Zřícenina hradu Březina, které se dnes říká spíše Salon, je ale úplně jiný příběh. Tato drobná stavba ukrytá v zámeckém parku nedaleko Rokycan nabízí naprosto fascinující pohled na to, jak se v průběhu staletí může změnit samotný účel a duše jednoho místa.

OPUŠTĚNÝ DONJON A ZROD SALONU

Hrad na skalnatém ostrohu založil ve 14. století Jindřich z Elsterberka. Byla to klasická, ač nevelká, středověká pevnost chráněná hlubokým šíjovým příkopem, jejíž dominantou byla hranolová obytná věž (donjon) se zaoblenými nárožími. Během staletí se tu vystřídala spousta majitelů, ale po třicetileté válce začal hrad ztrácet svůj smysl. Od druhé poloviny 17. století už byl uváděn jako pustý a pomalu se rozpadal.

Zlom přišel na začátku 19. století s rodem Šternberků. Ti si hned vedle postavili empírový zámek a kolem něj začali budovat rozsáhlý anglický park. Zřícenina starého hradu se jim do romantické koncepce náramně hodila. V roce 1810 proto torzo starého donjonu zastřešili, prolomili do něj nová okna a přebudovali ho na novogotický zahradní altán, kterému se začalo říkat Salon.

PROMĚNA ÚČELU A TOR PŘECHODU

Zatímco jiné hrady byly ponechány svému osudu nebo rozebrány na stavební kámen, Březina prošla absolutní transformací. Z místa, které mělo sloužit k vojenské obraně, se stala romantická kulisa pro odpolední šlechtické dýchánky a procházky parkem.

Právě pro tuto radikální přeměnu své podstaty si stavba vyžádala Tor Přechodu. Až budete stát před novogotickými okny altánu a představovat si, jak tu dříve řinčely zbraně, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od středověkých vladyků až po romantické vize Šternberků k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Novogotický Salon: Hlavním lákadlem je samotné torzo někdejšího hradního donjonu, které je upravené do podoby romantického altánu.
• Zámecký park: Hradní zřícenina je organickou součástí krásného anglického parku plného vzácných dřevin, který tu založil významný přírodovědec Kašpar hrabě ze Šternberka.
• Šíjový příkop: Před altánem je dodnes dobře patrný hluboký šíjový příkop vysekaný do skály, který kdysi chránil původní středověký hrad.
• Empírový zámek: V těsné blízkosti zříceniny stojí zámek Březina. Ten je sice v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný, ale dotváří celkovou zádumčivou atmosféru místa.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Zříceninu najdete v obci Březina na Rokycansku (Plzeňský kraj). Auto lze nechat u rozcestí v obci nebo u nedalekého koupaliště.
• Přístup: Od vstupní brány zámeckého areálu vás čeká jen velmi krátká a nenáročná procházka po žluté turistické značce. Cesta vede po rovině přímo skrz zámecký park.
• Tip na okolí: Na nedalekém vrchu Hradiště (619 m n. m.) se nacházejí pozůstatky mohutného kamenného valu jednoho z nejstarších slovanských hradišť v západních Čechách.

Když se z údolí říčky Hadovky u Konstantinových Lázní podíváte nahoru na vrch Krasíkov, uvidíte zvláštní siluetu. Místo typických hradních věží se tam tyčí vysoká barokní zvonice a loď kostela. Zřícenina hradu Švamberk (známého právě i jako Krasíkov) je místem neustálých změn, kterému se nevyhýbaly ohnivé katastrofy, ale které navzdory všemu dodnes žije svým osobitým, zádumčivým životem.

OD ŽIŽKY K OSUDNÝM KOBLIHÁM

Hrad (původně pojmenovaný německy Schwanberg, tedy Labutí hora) založili už ve 13. století mocní páni ze Švamberka. V době husitských válek se tehdejší majitel Bohuslav postavil proti kališníkům. To rozezlilo samotného Jana Žižku z Trocnova, který hrad v roce 1421 oblehl a Bohuslava zde zajal. Husité pak na hradě nechali vlastní posádku.

Další staletí přinesla hradu několik přestaveb na pohodlnější zámek, ale také neustálé požáry. Ten nejkurióznější a zároveň nejtragičtější vypukl v únoru roku 1644. Podle legendy prý začalo hořet, když manželka hlásného pekla koblihy a vzňal se jí rozpálený tuk. Hrad tehdy kompletně vyhořel. Hned nato jeho spáleniště obsadila švédská vojska. To už byl pro starou pevnost definitivní konec.

RADIKÁLNÍ ZMĚNA A TOR PŘECHODU

Zničené sídlo se tehdejší majitel Jan Bedřich ze Švamberka rozhodl už neobnovovat a kámen z něj použil na stavbu dvora v podhradí. Na předhradí ale nechal postavit úplně nový barokní kostel svaté Máří Magdaleny a k němu později přibyla i vysoká zvonice. Hradní místo tak prošlo absolutním přechodem – z obávané vojenské pevnosti a rušného šlechtického sídla se stalo tiché a posvátné poutní místo, kde dokonce dřívější dělostřelecká bašta dnes slouží jako kněžiště kostela!

Právě pro tuto radikální přeměnu své podstaty si Švamberk vybral Tor Přechodu. Až budete stát u barokní zvonice a představovat si, jak se tu kdysi formovala Žižkova vojska, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií ohně a zmaru až k místu, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Barokní kostel a zvonice: Tyto stavby, které vznikly na místě původního předhradí a využily staré opevnění (presbytář stojí na pozdně gotické dělostřelecké baště), jsou dodnes hlavní dominantou celého vrchu.
• Vyhlídková plošina na věži: V hradním jádru, na samé špičce skály, se dochovalo torzo staré okrouhlé věže (bergfritu). V roce 2012 na ní byla vybudována ocelová vyhlídka, ze které je fantastický rozhled do kraje.
• Tajemné sklepení: Pod zbytky starého paláce v hradním jádru můžete bezpečně nahlédnout do původních gotických sklepů.
• Přírodní rezervace: Celý kopec je chráněn jako přírodní památka s výskytem vzácných teplomilných rostlin.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží nedaleko Konstantinových Lázní (Plzeňský kraj). Autem můžete dojet až ke Dvoru Krasíkov (přímo pod kopcem), kde se dá zaparkovat.
• Přístup: Od dvora Krasíkov vede k hradu příjemná a krátká přístupová cesta chráněná starým valem. Zřícenina i vyhlídka na věži jsou volně přístupné na vlastní nebezpečí.
• Tip na okolí: Výlet dokonale spojíte s relaxem ve zmíněných nedalekých Konstantinových Lázních, nebo s návštěvou další krásné zříceniny hradu Gutštejn, která leží jen pár kilometrů odsud.

Když se podíváte na křemencový hřeben nedaleko Berouna, uvidíte zvláštní dvojičku. Dole se krčí zřícenina hradu Žebrák a jen kousek nad ní se majestátně tyčí mnohem mladší a mohutnější Točník. Tento hrad si nechal postavit král Václav IV. a stvořil tak něco, co v tehdejší Evropě nemělo obdoby. Točník totiž není jen hrad, je to první vlaštovka budoucích pohodlných zámků.

POŽÁR ŽEBRÁKU A ZROD KRÁLOVSKÉ REZIDENCE

Příběh Točníka začal vlastně nehodou. Když v roce 1395 vyhořel králův oblíbený hrad Žebrák, Václav IV. se rozhodl, že ho nebude jen opravovat. O sto metrů výš si postavil zbrusu nové sídlo, které mělo splňovat ty nejnáročnější požadavky na pohodlí a reprezentaci. Založil takzvané souhradí.

Václav IV. si do Točníku dokonce nechal převézt část královského pokladu! Postavil tu dva oddělené paláce. Zatímco Purkrabský palác sloužil k neuvěřitelné reprezentaci (jeho Velký sál byl ve své době větší než sály na Karlštejně nebo Pražském hradě!), Královský palác byl určen jen pro panovníka a jeho nejbližší. I když zvenku působil stroze, uvnitř byl na svou dobu nevídaně luxusní, plný světla a úchvatných klenutí.

KONEC STŘEDOVĚKU A TOR PŘECHODU

Architektura Točníku je fascinující. Tady končí éra temných středověkých hradů, kde se žilo hlavně pro to, aby se přežilo. Točník přinesl na naše území velká okna, pohodlí a krásu, čímž připravil půdu pro nástup renesance.

Právě proto si tento architektonický milník vybral Tor Přechodu. Je to místo, kde se lámaly epochy. Až budete stát na obrovském nádvoří a představovat si, jak to tu vypadalo, když tudy kráčel český král, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede stíny tohoto architektonického přerodu až k místu, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Královský a Purkrabský palác: Můžete si na vlastní oči porovnat dvě odlišné budovy. Zatímco jedna sloužila jako obří přijímací hala, druhá byla soukromým apartmánem krále.
• Místo pro medvědy: Hrad Točník je proslulý svým medvědáriem v bývalém hradním příkopu, kde se o chlupáče s láskou starají.
• Souhradí Točník a Žebrák: Návštěva Točníku se přímo nabízí spojit s procházkou k dolnímu hradu Žebrák. Obě památky spojuje naučná stezka.
• Hradní zvířena: Areál hradu oživují volně se pasoucí zvířata, včetně prasat a koz, což dodává místu tu správnou autentickou atmosféru.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad se nachází nad stejnojmennou obcí Točník (Středočeský kraj), jen pár kilometrů od dálnice D5. Velké placené parkoviště leží pod kopcem, přímo mezi oběma hrady.
• Přístup: Od parkoviště vás čeká příjemná, ale vytrvalá procházka do kopce po zpevněné lesní cestě. Nádvoří Točníku je rovinaté, prohlídka zřícenin paláců je však po nerovném terénu a schodech.
• Tip na okolí: Pokud byste měli hradů málo, jen asi 15 kilometrů odtud se v křivoklátských lesích skrývá další architektonický skvost a časté královské sídlo – mohutný hrad Křivoklát.

Když se blížíte k městu Švihov na Klatovsku, možná vás překvapí, že se hrad netyčí nikde na skále, ale sedí pěkně v rovině u řeky Úhlavy. Švihov je totiž náš nejznámější vodní hrad. Ačkoli patří k nejmladším hradům u nás (postaven byl až na konci 15. století), jeho osud je naprosto fascinující – od nedobytné pevnosti se propadl k roli sýpky na obilí, aby se nakonec stal nesmrtelnou filmovou legendou.

OD GÉNIA BENEDIKTA REJTA PO DEMOLIČNÍ DEKRET

Hrad nechal jako umělý ostrov vybudovat mocný královský sudí Půta Švihovský z Rýzmberka. S velkolepou dostavbou po jeho smrti navíc pomáhal slavný architekt Benedikt Rejt. Hrad chránily hned dva vodní příkopy napájené z řeky a masivní pásy hradeb s baštami. Během třicetileté války se tato obrana vyplatila, protože hrad hned dvakrát odolal útokům Švédů.

To se mu ale málem stalo osudným. Císař Ferdinand III. se totiž bál, aby takhle pevné hrady neobsadily loupeživé bandy, a vydal rozkaz hrad srovnat se zemí! Tehdejší majitelé, Černínové, museli udělat obrovský kompromis. Zničili vnější opevnění, zasypali příkopy a z nádherných gotických paláců udělali obyčejné sýpky a hospodářské budovy.

PŘEŽITÍ VE STÍNU A TOR PŘECHODU

Švihov se zachránil jen díky tomu, že na sebe vzal roli stodoly a postupně chátral, až byl ve 20. století úředně veden jako „zřícenina“. Teprve po druhé světové válce mu restaurátoři vrátili jeho gotickou tvář a obnovili vodní příkopy.

Tento drsný pád z mocné pevnosti do role sýpky a následné vzkříšení z něj činí dokonalé místo pro Tor Přechodu. Až budete procházet po mostě přes vodní příkop nebo stát na nádvoří, kde Popelka loupala hrách, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií plnou neuvěřitelných transformací až k dalšímu vzácnému střípku do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Červená bašta: Uvidíte jednu z mohutných nárožních bašt, ve které je dnes umístěna expozice připomínající stavební vývoj hradu.
• Tajemství Popelky: Kdo by neznal pohádku Tři oříšky pro Popelku? Švihov byl domovem Popelčiny zlé macechy! Na hradě dokonce najdete speciální okruh věnovaný právě natáčení této legendární pohádky.
• Gotické paláce a hradní kaple: Prohlédnete si interiéry Červeného a Severního paláce a především nádhernou kapli Nanebevzetí Panny Marie, která se dochovala v původní pozdně gotické kráse.
• Život na tvrzi: Jedna z prohlídkových tras vás zavede i do hradní kuchyně, zbrojnice a sklepů, abyste poznali každodenní drsný život středověké posádky.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad se nachází přímo ve městě Švihov (Plzeňský kraj, nedaleko Klatov). Velké placené parkoviště je umístěno jen zhruba 150 metrů od hradní brány.
• Přístup: Hradní nádvoří a park jsou po rovině a dobře přístupné. Do paláců a expozic však vedou strmější a užší historická schodiště.
• Tip na okolí: Pokud jedete s dětmi, po stopách Popelky se můžete vydat i do nedalekých lesů k rybníku Mezihoří, kde se natáčely zimní scény, kdy se macecha i s dcerou Dorou převrátí s kočárem do vody!