Jižní Morava a okolí Znojma, to nejsou jen nekonečné vinice a sluncem zalité svahy. Pokud víte, kam odbočit, narazíte tu na místa s úplně jinou, drsnější, ale o to více fascinující krásou. Zatopený lom Mašovice je přesně takovým skrytým klenotem, který ukazuje neuvěřitelnou schopnost přírody hojit staré rány.

OD TĚŽBY KAMENE K ZÁCHRANNÉ ARŠE

Ještě před pár desítkami let to tu vypadalo úplně jinak. Ozýval se tu hluk těžké techniky, těžil se tu kámen a do krajiny byla vyryta hluboká jizva. Když ale těžba utichla a lom se postupně zaplnil podzemní a dešťovou vodou, začal se dít malý zázrak. Lidé odešli a místo nich se nastěhoval život.

Dnes je lom a jeho nejbližší okolí vyhlášenou přírodní památkou. Čistá voda a klidné prostředí bez rybích predátorů vytvořily naprosto ideální podmínky pro vzácné druhy obojživelníků. Stalo se z něj jedno z nejdůležitějších útočišť pro ohroženého čolka dravého a další chráněné žáby.

UZDRAVENÁ JIZVA A TOR KRAJINY

Zatopené lomy mají vždycky zvláštní, trochu zádumčivou atmosféru. Strmé kamenné stěny padající do temné vody budí respekt.

Právě pro tuto fascinující proměnu z industriální těžební jámy v živoucí a pulzující ekosystém se zde usídlil Tor Krajiny. Až budete stát na okraji srázu a dívat se na klidnou hladinu, pod kterou tepe nový život, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem o znovuzrození přírody k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Zatopený kráter: Nádherný kontrast strmých skalních stěn a klidné vodní hladiny, která v závislosti na světle mění barvu.
• Království čolků: Pokud budete mít štěstí a budete potichu, můžete v mělkých okrajích pozorovat vzácný vodní život, pro který je místo chráněno.
• Přírodní vyhlídky: Kolem lomu vede stezka, která nabízí několik krásných výhledů z horní hrany přímo dolů k vodě.
• Divoká flóra: Okolí lomu rychle zarůstá náletovými dřevinami a bylinami, které jen umocňují pocit „divočiny“ kousek za vsí.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Lom se nachází hned za obcí Mašovice (okres Znojmo, Jihomoravský kraj), kousek od hranic Národního parku Podyjí. Auto lze nechat na kraji obce nebo u nedaleké polní cesty.
• Přístup: K lomu se dá snadno dojít pěšky po vyšlapaných cestách. Upozornění: Jelikož se jedná o chráněnou přírodní památku vyhlášenou právě kvůli záchraně obojživelníků, koupání tu není oficiálně povoleno a narušuje křehký ekosystém. Místo je ideální pro kochání se krajinou ze břehu.
• Tip na okolí: Spojte návštěvu lomu s výletem do samotného srdce Národního parku Podyjí – jen pár kilometrů odtud se nachází slavná vinice Šobes nebo dechberoucí vyhlídka Králův stolec.

Když se řekne České Švýcarsko, každý si hned vybaví slavnou Pravčickou bránu. Ale věděli jste, že jen o pár kilometrů dál se v lesích ukrývá její menší jmenovkyně? Malá Pravčická brána sice nedosahuje gigantických rozměrů, ale to, co ztrácí na velikosti, dohání svým neuvěřitelným romantickým kouzlem a možností prozkoumat ji z naprosté blízkosti.

MÁLO METRŮ, HODNĚ ZÁŽITKŮ

Řečí čísel to možná nezní nijak ohromujíc: na výšku má 2,3 metru, široká je 3,3 metru a její oblouk je dlouhý jen půldruhého metru. Její největší výhoda ale spočívá v její přístupnosti. Po zabezpečených schůdcích můžete totiž vystoupat přímo na její temeno, kde je vybudovaná nová kovová vyhlídka. Kolem vás tak budou šumět jen hluboké lesy a pískovcové věže Jetřichovických stěn.

MISTROVSKÉ DÍLO EROZE A TOR KRAJINY

Stejně jako její větší sestra, i Malá Pravčická brána je dokonalým důkazem toho, co dokáže příroda vytvořit z měkkého pískovce za pomoci mrazu, větru a deště.

Právě pro toto fascinující prolnutí erozních sil a krásy zdejších skalních měst se u brány usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte na její vrcholek a opřete se o zábradlí vyhlídky, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií vzniku pískovcového pomezí k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Vyhlídka na oblouku: Užijete si výhled z plošiny přímo na vrcholu přírodního pískovcového oblouku.
• Skalní hrádek Šaunštejn: Jen zhruba 500 metrů od brány se nachází zbytky loupežnického hradu Šaunštejn. Pokud nemáte strach z výšek a prudkých žebříků, je to naprostá nutnost!
• Jetřichovické skály: Cestou po turistických značkách potkáte nespočet dalších skalních útvarů, jako jsou Kočičí kostel nebo Čmelák.
• Klidnější atmosféra: Oproti nejfrekventovanějším místům národního parku tu bývá (zvláště mimo hlavní sezónu) podstatně větší klid.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: K bráně lze vyrazit z Jetřichovic, z Mezní Louky nebo z Vysoké Lípy. Placené parkování je na Mezní Louce a ve Vysoké Lípě (U Loupežáku), v Jetřichovicích u bývalé restaurace Praha bývá stání obvykle zdarma.
• Přístup: Nejkratší trasa vede z Vysoké Lípy po žluté a červené značce. Velmi oblíbená je zhruba 3 kilometry dlouhá (cca hodinová) trasa po červené z Mezní Louky.
• Tip na okolí: Pro zdatnější turisty doporučujeme spojit návštěvu s legendárními Jetřichovickými vyhlídkami – projděte se přes Mariinu vyhlídku, Vilemíninu stěnu a Rudolfův kámen. Zpět se pak můžete svést oblíbeným turistickým autobusem.

Uprostřed hlubokých lesů Jihlavských vrchů, na skalnatém ostrohu, se tyčí hrdý hrad Roštejn. Původně strážní hrad pánů z Hradce se v průběhu staletí proměnil v elegantní lovecké sídlo, které dodnes voní jehličím a starými časy. Je to místo, kde se gotická syrovost potkává s renesanční hravostí a kde pětilistá růže ve znaku připomíná mocnou dynastii Vítkovců.

RŮŽE V KAMENI A LOVECKÁ VÁŠEŇ

Hrad získal své jméno Rosenstein (Růžový kámen) právě podle erbovního znamení svých zakladatelů. Zatímco středověk mu dal pevné hradby a unikátní sedmibokou věž, renesance v podání Zachariáše z Hradce mu vdechla nový život. Roštejn se stal centrem honitby a myslivosti. Okolní obora, jedna z nejstarších u nás, byla domovem vzácné zvěře a hradní sály se zaplnily loveckými trofejemi a unikátními malbami rostlin a koní, které můžeme obdivovat i dnes.

Osud hradu nebyl vždy jen růžový – v roce 1915 do něj udeřil blesk a Roštejn téměř celý vyhořel. Díky náročné rekonstrukci se ho však podařilo zachránit a dnes se řadí k nejlépe dochovaným stavbám svého druhu v Česku.

STRÁŽCE OBZORŮ A TOR KRAJINY

Roštejn je symbolem soužití člověka s divočinou. Je to místo, kde architektura slouží k pozorování a pochopení okolního světa. Dominantní věž není jen obranným prvkem, ale branou k nekonečným výhledům na Vysočinu.

Právě pro toto neoddělitelné sepětí s okolními lesy a oborou se na hradě usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte na vrchol věže a ucítíte vítr nesoucí vůni okolních hvozdů, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od středověkých lovčí až po pohádkové příběhy, které se zde natáčely, k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Z romantického Roštejna na Štamberk s libovým koupáním

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Sedmiboká věž: Tato 45 metrů vysoká dominanta je unikátem české gotiky. Nabízí neuvěřitelný rozhled, a když vám bude přát štěstí, uvidíte na obzoru bílé špičky Alp.
• Malované sály: Erbovní sál s nástěnnými malbami erbů nebo Botanický sál s vyobrazeními rostlin jsou ukázkou jemného renesančního vkusu.
• Lovecké expozice: Moderní trasy vás interaktivně seznámí s přírodou Vysočiny, myslivostí a historií lovu. Pro děti je tu navíc zábavná „herna u zvídavé lišky“.
• Filmová atmosféra: Pozorní diváci rozpoznají kulisy z pohádek jako Z pekla štěstí 2 nebo Jak se budí princezny.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží u obce Doupě (okres Jihlava, Kraj Vysočina). Parkoviště se nachází v docházkové vzdálenosti přímo pod hradem.
• Přístup: Cesta k hradu je nenáročná a vede krásným prostředím lesní obory. Hrad je ve správě Muzea Vysočiny v Jihlavě a nabízí několik prohlídkových okruhů.
• Tip na okolí: Spojte návštěvu Roštejna s výletem do nedaleké Telče, jejíž renesanční náměstí a zámek patří na seznam UNESCO a s Roštejnem sdílí stejné zakladatele.

Když se podíváte na sever Čech, těžko přehlédnete masivní zalesněný kužel, který se zvedá vysoko nad okolní krajinu. Na samém vrcholu vrchu Ralsko se ukrývají majestátní ruiny středověkého hradu. Je to místo, které vám za namáhavý výstup nabídne výhledy beroucí dech, ale zároveň nese i hluboké jizvy z nedávné minulosti.

OD VARTENBERKŮ PO SOVĚTSKOU ARMÁDU

Historie Ralska je plná zlomů. Ve 14. století zde mocní Vartenberkové vystavěli mohutný kamenný hrad, aby kontrolovali okolní obchodní stezky. Jeho zdi pamatují husitské posádky, dobytí vojskem z Lužice i éru loupeživých rytířů a podloudných mincoven. Od 16. století hrad pustl a lákal jen hledače pokladů.

Ta nejtvrdší rána ale přišla ve 20. století. V letech 1969 až 1990 byla hora pro veřejnost neprodyšně uzavřena, protože se stala součástí sovětského vojenského prostoru. Právě za působení vojáků zde vyhořela stará vyhlídková věž. Dnes se o záchranu hradu a jeho konzervaci snaží noví majitelé a nadšenci.

PANORAMATA A TOR KRAJINY

Ralsko je rozhlednou, kterou stvořila sama příroda a člověk ji jen doplnil kamennou korunou. Výhled z vrcholu je plně kruhový a umožňuje vám přehlédnout obrovský kus Čech.

Právě pro tuto vizuální nadvládu nad okolním terénem a hluboké sepětí s přírodní rezervací se na zřícenině usídlil Tor Krajiny. Až se vydýcháte po strmém výstupu a rozhlédnete se do dálky, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od mocných pánů k vojákům k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Ralsko – Zřícenina, kterou obsadilo sovětské vojsko

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Štítová zeď a donjon: Obdivovat můžete neuvěřitelně mohutné zbytky štítové zdi, která je tlustá 5,6 metru, a torzo hlavní hranolové věže (donjonu).
• Fascinující kruhový rozhled: Z trosek hradu dohlédnete na Ještěd, Hazmburk, Říp, Bezděz, dominanty Lužických hor (Klíč, Hvozd, Jedlová) i na Kokořínsko.
• Skalní cesty: Přístup k hradnímu jádru je dodnes částečně veden původní cestou vytesanou přímo do skály.
• Divoká příroda: Horní část kopce je součástí přírodní rezervace Ralsko, takže vás cestou bude provázet starý bukový prales a nedotčená příroda.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží nedaleko Mimoně a Stráže pod Ralskem (Liberecký kraj). Auto můžete nechat v Mimoni (např. u Vranovské aleje) nebo u železniční zastávky Pertoltice pod Ralskem.
• Přístup: Na vrchol vede červená a žlutá turistická značka. Připravte se na to, že výstup je poměrně strmý a náročný (převýšení z Mimoně je cca 400 metrů). Zřícenina je volně přístupná.
• Tip na okolí: Cestou z Mimoně po červené značce nevynechejte Vranovské skály s malebnou Juliinou vyhlídkou, která nabízí skvělé místo k odpočinku.

Když projíždíte Máchovým krajem mezi Českou Lípou a Doksy, váš pohled zaručeně upoutá osamocený skalní suk, který se tyčí nad okolní rovinou. Právě do něj byl na přelomu 14. a 15. století vytesán hrad Jestřebí (původně německy Habichstein – Jestřábí kámen). Dnes připomíná spíše orlí hnízdo a je ukázkovým příkladem toho, jak úzce dokázali středověcí stavitelé propojit architekturu s divokou přírodou.

LOUPEŽNÍCI, HUSITÉ A ROMANTICI

Hrad založili mocní Berkové z Dubé. Jeho zdi pamatují obléhání husity i doby, kdy odsud podnikali loupežní rytíři divoké výpady do sousední Lužice. Středověké bitvy se tu střídaly s obdobím klidu, ale hrad velmi brzy ztratil na významu a už v polovině 16. století je označován jako pustý.

Jeho skutečným nepřítelem se totiž nestala cizí vojska, ale sám měkký pískovec. Skalní bloky začaly postupně odpadávat a hrad se začal hroutit sám do sebe. Romantické a drolící se ruiny však v 19. století učarovaly mnoha umělcům, včetně Karla Hynka Máchy, který zdejší zříceninu osobně navštívil a nechal se jí inspirovat.

EROZE V PŘÍMÉM PŘENOSU A TOR KRAJINY

Jestřebí je živým geologickým procesem. Zkáza skalního podloží pokračovala po celé 20. i 21. století, kdy se zřítily další části masivu. Hrad se před našima očima pomalu vrací zpět do krajiny, ze které vzešel.

Právě pro toto fascinující a neúprosné prolnutí s přírodními živly a geologií se na zřícenině usídlil Tor Krajiny. Až zdoláte schodiště a budete se dívat do kraje, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od středověkých loupežníků k moci přírodních sil k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Skalní architektura: Nehledejte tu klasické hradby. Zjistíte, že vrchol bloku byl kdysi opatřen cimbuřím vytesaným přímo do živé skály.
• Tajemná komora s rumpálem: Tím nejpozoruhodnějším, co se z hradu dochovalo, je v pískovci vytesaná prostora s jasnými stopami po obřím šlapacím kole středověkého rumpálu.
• Výstup k oblakům: K horní vyhlídkové plošině musíte zdolat převýšení a 77 schodů, které vás dovedou na samotný vrcholek skály.
• Rozhledy do Máchova kraje: Z vršku se nabízí krásný výhled na okolní lesy, lužiny a dominanty Máchova kraje.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Zřícenina tvoří dominantu obce Jestřebí v Libereckém kraji. Přímo v podhradí v obci se nachází dostatek míst k parkování.
• Přístup: Vstup do areálu zříceniny je volný a dobře značený. Cesta vede částečně po pískovcových a kovových schodech, pohybujte se zde s opatrností.
• Tip na okolí: Z Jestřebí je to jen kousek k Máchovu jezeru do Doks, nebo se můžete vydat prozkoumat další unikátní pískovcové útvary v nedalekých Provodínských kamenech (např. vyhlídku Lysá skála neboli Spící panna).

Jen pár kilometrů od Františkových Lázní se nachází místo, kde si budete připadat jako na jiné planetě. Národní přírodní rezervace Soos (čti „sos“) je unikátní rašeliniště a slatiniště, ze kterého vyvěrají minerální prameny a čistý oxid uhličitý. Je to drsná, ale neskutečně fotogenická krajina, která nemá ve střední Evropě obdoby.

KŘEMELINA, SŮL A MATTONI

Tato podivuhodná pánev vznikla zásahem hlubokých tektonických zlomů. Na jejím dně se po tisíciletí usazovala rašelina a křemité schránky pravěkých řas, které vytvořily mocné vrstvy takzvané křemeliny. Právě ta dává místní krajině její typickou, žlutobílou a rozpraskanou „měsíční“ tvář. Lidé tu dříve ve velkém těžili rašelinu a unikátní složení místních solí přilákalo v 19. století i slavného Heinricha Mattoniho, který odsud do Karlových Varů dodával léčivou slatinu.

Dnes je těžba minulostí a příroda si vzala území zpět. Ze země tu vyvěrají silné artézské prameny (jako slavný Císařský pramen), které na povrch vynášejí soli z hlubin. Díky tomu tu vzniklo pravé slanisko, kde roste spousta vzácných rostlin a hnízdí tu ohrožené druhy ptáků, které jinde v republice nenajdete.

DECH ZEMĚ A TOR KRAJINY

Soos je místem, kde je síla naší planety hmatatelná. Syčící mofety (bahenní sopky) a bublající tůně připomínají, že pod našima nohama to stále žije a vře.

Právě pro tuto syrovou a ničím nespoutanou ukázku geologických procesů se v rezervaci usídlil Tor Krajiny. Až se budete procházet po dřevěných povalových chodníčcích a poslouchat bublání bahna, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od pravěkých jezer až po lázeňské experimenty k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Toulky Karlovarským krajem – Kde se u nás třese země? Unikátní evropská rezervace Soos

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Mofety a bahenní sopky: Kolem dřevěných chodníčků uvidíte stovky drobných kráterů, ze kterých s hlasitým bubláním uniká suchý oxid uhličitý.
• Císařský pramen: Můžete ochutnat teplý, středně mineralizovaný pramen, který je nejteplejším přírodním vývěrem v celé Chebské pánvi.
• Muzeum a dinosauři: U vstupu do rezervace narazíte na muzeum přírody, geologický park a dokonce i expozici s modely prehistorických ještěrů v životní velikosti.
• Ptačí ráj a slanomilná flóra: Při tiché procházce můžete narazit na vzácné druhy ptactva (např. jeřába popelavého) a obdivovat rostliny, které ke svému životu potřebují extrémně slanou půdu.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Vstup do areálu leží přímo u železniční zastávky Nový Drahov (Karlovarský kraj). Hned u infocentra se nachází velké parkoviště.
• Přístup: Samotná naučná stezka měří necelé dva kilometry a vede po bezpečných dřevěných chodníčcích, které zvládnou i rodiny s dětmi. Vstup do areálu je zpoplatněn.
• Tip na okolí: Na okraji rezervace můžete nahlédnout k záchranné stanici pro zvířata a do daňčí obory, nebo se vydat na lázeňskou oplatku do nedalekých Františkových Lázní.

Když se řeka Labe zakusuje do pískovcových skal Českého Švýcarska, vytváří jeden z nejhlubších a nejkrásnějších říčních kaňonů v Evropě. A právě tady, celých 130 metrů nad hladinou řeky, se na strmé skalní stěně nachází vyhlídka Belvedér. Není to jen obyčejný kousek skály s plůtkem, ale umělecky upravená terasa, kde se už v 18. století snoubila divoká příroda s tóny vážné hudby.

OD ŠLECHTICKÝCH DÝCHÁNKŮ K TURISTŮM

Vyhlídkovou terasu nechali na přelomu 18. a 19. století vybudovat majitelé nedalekého bynoveckého zámku, páni z Clary-Aldringenu. Ti si toto dechberoucí místo oblíbili natolik, že zde nechali vytesat takzvanou salu terrenu (otevřenou sálovou stavbu zdobenou rodovým erbem) a ze zámku sem dokonce vybudovali 4 kilometry dlouhou kočárovou cestu. Terasa sloužila k pořádání oblíbených hudebních produkcí a šlechtických pikniků. S postupujícím časem sem ale začali proudit i běžní turisté, pro které tu vyrostl hostinec (dnešní hotel Belveder).

OSLAVA PŘÍRODY A TOR KRAJINY

Belvedér je dokonalou ukázkou toho, jak lze citlivě propojit architekturu s monumentálním přírodním útvarem. Skalní terasa rámuje výhled do labského údolí takovým způsobem, že si připadáte jako v obrovském přírodním divadle.

Právě pro toto letité a hluboké propojení s majestátním kaňonem Labe se na vyhlídce usídlil Tor Krajiny. Až budete stát na okraji skály a sledovat lodě dole na řece, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od šlechtických hudebních dýchánků k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Nejstarší vyhlídka: Belvedér se pyšní titulem nejstarší upravené vyhlídky v Národním parku České Švýcarsko.
• Sala terrena: Přímo do skály vytesaný výklenek, který dříve sloužil jako jeviště pro hudebníky, dodnes zdobí velký a dobře zachovalý pískovcový erb rodu Clary-Aldringen.
• Úchvatné panorama: Z terasy se otevírá dokonalý výhled na mohutný kaňon Labe a okolní pískovcové masivy na protějším břehu (např. vrcholy Kaiserkrone nebo Zirkelstein v Německu).
• Historické schodiště: Pro dobrodruhy se nabízí možnost sestoupit z terasy příkrými schody až dolů do údolí řeky k Dolnímu Žlebu.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Vyhlídka leží u obce Labská Stráň (okres Děčín, Ústecký kraj). Motoristé mohou dojet až na parkoviště přímo u hotelu Belveder, odkud je to na terasu jen pár desítek kroků.
• Přístup: Od hotelu k vyhlídce je to naprostá rovinka, takže místo je ideálně dostupné pro každého. Pro pěší je oblíbený přístup po červené značce z Hřenska nebo z Děčína.
• Tip na okolí: Pokud sem vyrazíte od Hřenska, cesta vás povede po okraji úchvatných pískovcových stěn Labského kaňonu a nabídne i další dechberoucí vyhlídková místa.

Tento Tor Krajiny pro vás našel náš ambassador – Jiří z Chožova, a my mu za to děkujeme.

Na vysokém, hustě zalesněném kopci nad městem Kdyně se tyčí místo, které po staletí střežilo zemskou stezku do Bavor. Rýzmberk, jehož jméno znamená Obří hora, byl mocnou pohraniční pevností. I když ho válečné rány proměnily ve zříceninu, díky romantickým duším v 19. století se z něj stalo jedno z nejoblíbenějších vyhlídkových a výletních míst v kraji.

OD DRSLAVICŮ K LOMIKAROVI A ŠVÉDŮM

Hrad založili mocní Drslavicové už ve 13. století. Dlouhá léta prosperoval, přestavoval se a rozšiřoval. Osudovou ránu mu ale zasadila třicetiletá válka. V roce 1620 ho dobyl císařský generál Baltazar de Marradas a v roce 1641 ho po dobytí těžce poničili Švédové. Z vojenské pevnosti se pomalu stávala chátrající ruina. V 17. století se hrad dokonce dostal do rukou nechvalně proslulých Lamingenů (známého „Lomikara“ z Jiráskových Psohlavců), ale ani ti ho nezachránili.

Zlom přišel až v 19. století s rodinou hrabat ze Stadionu. Ti se rozhodli zachránit alespoň torzo hradu a proměnit ho v romantické výletní místo. Upravili hradní vrch a přímo do zbytků mladšího gotického paláce vestavěli elegantní neogotickou rozhlednu, která se stala novým symbolem Rýzmberku.

ROMANTICKÁ VYHLÍDKA A TOR KRAJINY

Rýzmberk se ze strážce hranic proměnil v místo odpočinku, kde se lidé kochají nádhernou šumavskou přírodou. Původní zdi srostly s okolním lesem a rozhledna slouží k dokonalému propojení pozorovatele s dalekým horizontem.

Právě pro toto hluboké sepětí s terénem a obzorem se na zřícenině usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte na vrchol neogotické věže a podíváte se do Všerubského průsmyku, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od drsných válečníků k romantickým výletníkům k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Přes zříceniny hradů Rýzmberk a Nový Herštejn na rozhlednu Koráb u Kdyně

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Neogotická rozhledna: Dominanta hradu vysoká 19 metrů, ze které je za dobrého počasí fantastický výhled na Šumavu, Český les i do sousedního Německa (otevřená v sezóně).
• Zbytky opevnění a paláců: V areálu, který je rozdělen na tři nádvoří, uvidíte zachovalé části hradeb s baštami a příkopy.
• Lesní amfiteátr: Hned pod hradem se nachází unikátní dřevěný amfiteátr z 30. let 20. století, který dodnes ožívá při nejrůznějších kulturních akcích.
• Příjemné posezení: Na bývalém třetím nádvoří přímo u rozhledny najdete dřevěný altán a bufet s možností odpočinku na lavičkách.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží v Plzeňském kraji kousek od města Kdyně. Auto je ideální nechat u místního koupaliště nebo na vyhrazených parkovištích pod hradním vrchem.
• Přístup: K hradu vede pohodlná, i když stoupající lesní cesta. Samotný hradní areál je přístupný celoročně zdarma, výstup na rozhlednu je možný v sezóně a za drobný poplatek.
• Tip na okolí: Pokud máte rádi rozhledy, navštivte i nedalekou a architektonicky velmi moderní rozhlednu na kopci Koráb, která se nachází jen pár kilometrů odsud.

Když se vydáte do západních Čech na pomezí Klatovska a Domažlicka, narazíte nad obcí Dlažov na zalesněný kopec. Jmenuje se Svatá Markéta (642 m n. m.) a tvoří přirozenou dominantu širokého okolí. Právě zde, v místech, kde se dříve nacházela přísná vojenská hláska, dnes stojí nádherná dřevěná rozhledna, která vám naservíruje ty nejlepší výhledy na Pošumaví.

OD VOJENSKÉ HLÁSKY K TURISTICKÉMU RÁJI

Tento kopec byl strategicky významný už v minulosti. Výborný rozhled do kraje využívali vojáci, kteří zde měli svou pozorovatelnu. Místo má ale i silný duchovní přesah – hned vedle vyhlídky totiž stojí malebná kaple svaté Markéty, ke které se dříve konaly poutě.

Moderní rozhledna, postavená na bytelném kamenném soklu, zde vyrostla až v novodobé historii, aby toto skvělé vyhlídkové místo zpřístupnila všem turistům a milovníkům přírody. S výškou přes 25 metrů se elegantně tyčí nad vrcholky stromů a její dřevěná konstrukce krásně zapadá do okolního lesa.

PROPOJENÍ S OBZOREM A TOR KRAJINY

Svatá Markéta je místem, kde se obzor otevírá dokořán a vy máte pocit, že držíte celou tu nádhernou krajinu v dlani. Od vojenských účelů až po tiché rozjímání u kapličky – tento kopec vždy sloužil k propojení s okolním světem.

Právě pro tyto dokonalé výhledy a historické sepětí s terénem se na rozhledně usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte po točitém schodišti nahoru a opře se do vás vítr, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem tohoto strategického vrchu k místu, kde je pečlivě uložen jubilejní cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Kruhové výhledy: Z vyhlídkové plošiny, která se nachází ve výšce téměř 20 metrů, se vám po zdolání 94 ocelových schodů otevře fantastický pohled na panorama Šumavy, Českého lesa a Klatovska.
• Krytá terasa: Pokud vás na kopci překvapí špatné počasí nebo silný vítr, určitě oceníte útulnou krytou terasu.
• Kaple svaté Markéty: Hned v sousedství rozhledny si můžete prohlédnout malou historickou kapličku, která dává místu velmi klidnou atmosféru.
• Příjemná procházka: Cesta k rozhledně vede krásným lesem a je ideálním cílem pro pohodový odpolední výlet.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Rozhledna leží u obce Dlažov (mezi Klatovy a Kdyní v Plzeňském kraji). Auto můžete nechat na vyznačeném parkovišti nedaleko pod vrcholem.
• Přístup: Od parkoviště vás čeká mírné stoupání lesní cestou až na samotný vrchol ke kapli a rozhledně. Vstup na věž je volný.
• Tip na okolí: Výlet můžete spojit s návštěvou nedaleké zříceniny hradu Rýzmberk nebo historického centra města Klatovy s jeho slavnými katakombami.