Když se dnes procházíte lesy na Teplicku v okolí Jeníkova a Oseka, možná narazíte na terénní nerovnosti, hromady zarostlého kamení nebo osamělé staré ovocné stromy. Tam, kde dnes vládne ticho a příroda, ale po staletí pulzoval život. Vítejte v Kocourkově – ve vesnici, kterou vymazaly z mapy dějiny 20. století.

OD SEDLÁKŮ PO HLUBINNÝ DŮL

Historie Kocourkova (německy Katzendorf) sahá minimálně do roku 1603, kdy zde podle záznamů hospodařilo pět sedláků a tři chalupníci. Po staletí šlo o klidnou zemědělskou osadu, která patřila pod nedaleké osecké panství a později pod Jeníkov. Klid narušil až konec 19. století, kdy se v okolí začalo těžit uhlí a kousek od obce byl v roce 1879 otevřen hlubinný důl Barbora. Na počátku 20. století tu žila zhruba stovka obyvatel.

TRAGICKÝ KONEC A TOR PAMĚTI

Kocourkov přežil staletí, ale nepřežil následky druhé světové války. Po odsunu obyvatel německé národnosti vesnice zůstala prázdná. Nenašel se nikdo, kdo by do drsného kraje přišel staré domy znovu osídlit. Budovy začaly rychle chátrat, rozpadat se, a v roce 1954 byla obec oficiálně prohlášena za zaniklou.

Právě pro tento silný otisk zmizelých osudů a smutnou připomínku toho, jak pomíjivé může být lidské osídlení, se zde usídlil Tor Paměti. Až budete stát v místech, kde kdysi stávaly chalupy, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od prvních sedláků k neúprosnému zániku k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Stopy v krajině: Při pozorném pohledu do podrostu objevíte zbytky základů domů, starých sklepů a zarostlých cest.
• Ovocné stromy: Typickým znakem zaniklých obcí v Sudetech jsou staré jabloně a třešně, které v lesích přežily své původní majitele.
• Absolutní ticho: Na rozdíl od rušné minulosti, kdy tudy chodili horníci na šichtu do dolu Barbora, tu dnes vládne naprostý klid.
• Pietní atmosféra: Místo nutí k zamyšlení nad složitými česko-německými dějinami a osudy obyčejných lidí.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Bývalá obec se nacházela nedaleko Jeníkova a Oldřichova (okres Teplice, Ústecký kraj). Auto můžete nechat v jedné z těchto obcí.
• Přístup: Do míst bývalého Kocourkova se dostanete pěšky po lesních cestách. Oblast je volně přístupná.
• Tip na okolí: Spojte výlet s návštěvou nedaleké vodní nádrže Barbora. Ta vznikla zatopením lomu, který nepřímo navazoval na původní hlubinný důl, jenž kdysi dával obyvatelům Kocourkova práci.
• Zdroj informací a foto z webu zanikleobce.cz, děkujeme

V malebné krajině Českého středohoří se ukrývá místo, které na první pohled vypadá, jako by tu stálo tisíce let. Ve skutečnosti tento fascinující megalitický komplex vybudovala komunita místních nadšenců až kolem roku 2016. Nejde však jen o estetický doplněk krajiny – Malíčský kruh je koncipován jako komplexní „kamenná nemocnice“.

STŘEDOVÝ KÁMEN JAKO HLAVNÍ LÉKAŘ

Samotný kruh (kromlech) tvoří devět obvodových kamenů, jeden středový a dva menší vstupní menhiry. Systém funguje velmi unikátně: po vstupu do kruhu přistoupíte ke středovému kameni a mentálně požádáte o léčení. Tento kámen prý funguje jako diagnostik – „prohlédne“ vás a následně si vyžádá energii od toho obvodového kamene, do jehož kompetence váš problém spadá. Následně se přesunete na zadní stranu středového menhiru, opřete se o něj zády a necháte energii působit. Bonusem při tomto procesu je krásný výhled na nedalekou zříceninu hradu Kamýk.

Každý z devíti obvodových kamenů má svou úzkou specializaci. Najdete tu kámen na detoxikaci, menhir podporující zdravé sebevědomí, „smíška“ pro zlepšení nálady a odblokování emocí, nebo kámen zaměřený na lymfatický systém a tělní tekutiny.

OCHRANNÉ POLE A TOR TICHA

Podle tvůrců nevytváří kruh jen léčivou energii uvnitř, ale generuje i ochranné pole vně, které ruší patogenní zóny a harmonizuje širší okolí.

Právě pro tento silný důraz na vnitřní klid, léčení a respekt k danému prostoru se zde usídlil Tor Ticha. Až budete stát u středového kamene a s pokorou žádat o rovnováhu, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede tímto moderním druidským dílem k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Hlavní léčivý kruh: Sestava s diagnostickým středem a devíti specializovanými menhiry na různé fyzické i psychické neduhy.
• Svatyně Archanděla Michaela: Další systém v okolí zaměřený na posílení duchovní cesty a ochranu proti negativním vlivům.
• Dětský kámen: Menhir určený pro děti i dospělé, který má pomoci navázat spojení s vnitřním dítětem, podpořit hravost a tvořivost.
• Ilfik: Takzvaný komunikační kámen spojený s duchovními principy.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kamenný kruh se nachází u obce Malíč (okres Litoměřice, Ústecký kraj), nedaleko zříceniny hradu Kamýk.
• Přístup a pravidla: Pozor, stavba se nachází na soukromém pozemku! Je nezbytné chovat se zde maximálně tiše a ohleduplně, neničit okolí a ideálně se v obci zdvořile dovolit či informovat o možnosti vstupu.
• Tip na okolí: Výlet dokonale doplní výšlap na zmíněnou zříceninu hradu Kamýk, která trůní na strmém čedičovém suku a je od kruhu krásně vidět.

Když se řekne České Švýcarsko, každý si hned vybaví slavnou Pravčickou bránu. Ale věděli jste, že jen o pár kilometrů dál se v lesích ukrývá její menší jmenovkyně? Malá Pravčická brána sice nedosahuje gigantických rozměrů, ale to, co ztrácí na velikosti, dohání svým neuvěřitelným romantickým kouzlem a možností prozkoumat ji z naprosté blízkosti.

MÁLO METRŮ, HODNĚ ZÁŽITKŮ

Řečí čísel to možná nezní nijak ohromujíc: na výšku má 2,3 metru, široká je 3,3 metru a její oblouk je dlouhý jen půldruhého metru. Její největší výhoda ale spočívá v její přístupnosti. Po zabezpečených schůdcích můžete totiž vystoupat přímo na její temeno, kde je vybudovaná nová kovová vyhlídka. Kolem vás tak budou šumět jen hluboké lesy a pískovcové věže Jetřichovických stěn.

MISTROVSKÉ DÍLO EROZE A TOR KRAJINY

Stejně jako její větší sestra, i Malá Pravčická brána je dokonalým důkazem toho, co dokáže příroda vytvořit z měkkého pískovce za pomoci mrazu, větru a deště.

Právě pro toto fascinující prolnutí erozních sil a krásy zdejších skalních měst se u brány usídlil Tor Krajiny. Až vystoupáte na její vrcholek a opřete se o zábradlí vyhlídky, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií vzniku pískovcového pomezí k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Vyhlídka na oblouku: Užijete si výhled z plošiny přímo na vrcholu přírodního pískovcového oblouku.
• Skalní hrádek Šaunštejn: Jen zhruba 500 metrů od brány se nachází zbytky loupežnického hradu Šaunštejn. Pokud nemáte strach z výšek a prudkých žebříků, je to naprostá nutnost!
• Jetřichovické skály: Cestou po turistických značkách potkáte nespočet dalších skalních útvarů, jako jsou Kočičí kostel nebo Čmelák.
• Klidnější atmosféra: Oproti nejfrekventovanějším místům národního parku tu bývá (zvláště mimo hlavní sezónu) podstatně větší klid.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: K bráně lze vyrazit z Jetřichovic, z Mezní Louky nebo z Vysoké Lípy. Placené parkování je na Mezní Louce a ve Vysoké Lípě (U Loupežáku), v Jetřichovicích u bývalé restaurace Praha bývá stání obvykle zdarma.
• Přístup: Nejkratší trasa vede z Vysoké Lípy po žluté a červené značce. Velmi oblíbená je zhruba 3 kilometry dlouhá (cca hodinová) trasa po červené z Mezní Louky.
• Tip na okolí: Pro zdatnější turisty doporučujeme spojit návštěvu s legendárními Jetřichovickými vyhlídkami – projděte se přes Mariinu vyhlídku, Vilemíninu stěnu a Rudolfův kámen. Zpět se pak můžete svést oblíbeným turistickým autobusem.

V lesích nad městem Osek se rozkládá zřícenina, která svou rozlohou bere dech. Rýzmburk není jen obyčejný hrad – je to monumentální „Obří hrad“ (Riesenburg), který ve své době patřil k nejmodernějším a nejbezpečnějším šlechtickým sídlům v celém království. Je to kamenný deník vzestupu a pádu rodu Hrabišiců.

SÍDLO HRDÉHO BOREŠE A KRÁLOVSKÁ KONFISKACE

Hrad založil ve 13. století Boreš z Rýzmburka, muž tak vlivný, že se dostal do křížku se samotným „králem železným a zlatým“ Přemyslem Otakarem II. Král hrad Borešovi dokonce zkonfiskoval a nechal ho velkolepě rozšířit, aby z něj udělal nedobytnou pevnost. I když se Hrabišicové na hrad později vrátili, jejich sláva pomalu pohasínala a v 16. století kdysi pyšný hrad nadobro osiřel.

FILMOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ A VOLÁNÍ O POMOC

Rýzmburk si zahrál i ve světě stříbrného plátna. Pokud si pamatujete film Páni kluci a scénu, kde se kluci vypraví na hrad, aby ho „dobyli“, tak jste se dívali právě na tyhle hradby. Dnes je ale situace vážná – kvůli chybějící údržbě se hradní jádro začíná drolit a kameny vypadávají. Je to mementem toho, že i ti největší obři jsou křehcí, pokud na ně zapomeneme.

ODKAZ GIGANTŮ A TOR PAMĚTI

Tohle místo je o velkých snech a ještě větších kamenech. Je to paměť rodu, který kdysi ovládal celé severní Čechy, a paměť architektury, která se snažila pokořit strmý sráz hor.

Právě pro tuto nesmírnou historickou stopu se na zřícenině usídlil Tor Paměti. Až budete bloudit mezi hradními příkopy a hledat stopy po natáčení, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od středověkých intrik až po klukovská dobrodružství k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Rýzmburk – Obří hrad na úpatí Krušných hor

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Trojice věží: Jádro hradu střežily dvě čtverhranné věže a jedna okrouhlá. Tenhle unikátní trojúhelníkový systém hned tak někde neuvidíte.
• Tajemný bergfrit: Na druhém nádvoří stojí osamocená válcová věž, jejíž vchod v přízemí probourali až romantici v 19. století.
• Středověký pivovar: Můžete pátrat po zbytcích budovy, která v 15. století sloužila jako pivovar nebo ubytování pro vojenskou posádku.
• Rozlehlost areálu: Celý hrad je neuvěřitelně členitý, se třemi nádvořími a složitým systémem parkánů a hradeb.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží u města Osek (okres Teplice, Ústecký kraj). Nejlepší je zaparkovat přímo v Oseku nebo u památníku na Hradě Osek.
• Přístup: Z Oseka vede nahoru červená turistická značka (cca 2,5 km). Cesta je do kopce, ale vede krásnou přírodou. Pozor – zdivo v jádru je v havarijním stavu, dbejte na bezpečnost!
• Tip na okolí: Po prohlídce zříceniny rozhodně navštivte monumentální cisterciácký klášter v Oseku s unikátní křížovou chodbou a zahradami.

V srdci Českého středohoří, na strmém čedičovém vrchu nad Třebušínem, stojí zřícenina, která v 15. století děsila celou katolickou šlechtu. Hrad Kalich není jen hromada pískovcových a trachytových kamenů. Je to zhmotněná hrdost Jana Žižky, místo, které si sám vybudoval a které dalo jméno jeho novému šlechtickému rodu.

PEVNOST PROTI VŠEM

Když husité v roce 1421 obléhali Litoměřice, Žižka věděl, že potřebuje bezpečné zázemí. Během pár měsíců nechal na vrcholu kopce vydupat ze země moderní pevnost. Byla tak strategicky umístěná a dobře postavená, že ji hned v září téhož roku marně obléhali Vartenberkové. Aby nepřátelé husity potrestali, postavili si na dohled vlastní hrady – Pannu a Litýš. Vznikl tak unikátní „trojúhelník hradů“, kde se Husité a katolíci doslova sledovali z okna do okna.

PAMĚŤ, KTEROU NEŠLO SMAZAT

I po Žižkově smrti hrad dál sloužil jako husitská bašta. Dokonce i když císař Zikmund po vítězství nad radikály nařídil Kalich zbořit, aby vymazal vzpomínku na „strašného slepce“, hrad přežil. Posádky ho odmítly vydat a zdi hradu dál střežily Žižkovu sestru Anežku. Tato nezlomná paměť místa přetrvala staletí – až k vlasteneckým poutím v 19. století, kdy se Kalich stal symbolem národního obrození.

Právě pro tuto nezlomnou vazbu na osobnost Jana Žižky a symboliku kalicha se zde usídlil Tor Paměti. Až budete stát v dochovaném průjezdu brány, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od prvního kopnutí do země v roce 1421 až k romantickým vyhlídkám k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Pátá brána: Nejlépe dochovaná část hradu, kde uvidíte poctivé zdivo z místního trachytu, které odolalo času i pokusům o demolici.
• Unikátní opevnění: Na severním svahu můžete prozkoumat pozůstatky bašt postavených „nasucho“ – bez použití malty. Tato technologie byla tehdy revoluční, protože kameny lépe pohlcovaly nárazy z obléhacích strojů.
• Donjon a palác: Na vrcholových skaliscích najdete základy obytné věže a paláce, kde Žižka plánoval svá tažení.
• Hussitský trojúhelník: Z vrcholu uvidíte jako na dlani sousední kopce s troskami hradů Panna a Litýš, což vám umožní pochopit tehdejší vojenskou šachovnici.

Aby sis dokázal lépe představit, jak hustá byla síť hradů v tomto regionu a jak si husité a katolíci „viděli do talíře“, připravil jsem ti tuhle interaktivní mapu napětí.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kalich se tyčí přímo nad obcí Třebušín (okres Litoměřice). Zaparkovat lze na návsi v Třebušíně.
• Přístup: Na vrchol vede žlutá turistická značka. Je to sice strmý, ale krátký výstup (cca 1,5 km), který vás odmění jedním z nejhezčích výhledů v Českém středohoří.
• Pozor: Od roku 2024 je vstup do areálu zpoplatněn (automaty u cesty), výtěžek jde na údržbu zříceniny.
• Tip na okolí: Pokud máte dost sil, můžete rovnou „přeběhnout“ na protější kopec Panna. Cesta mezi těmito dvěma rivaly trvá asi hodinu.

Hluboko v zalesněném Hrádeckém dole nedaleko Úštěka se na pískovcové ostrožně tyčí hrad, který vypadá jako vystřižený z fantasy románu. Helfenburk, známý také pod mnohem prostším jménem Hrádek, je fascinující ukázkou toho, jak se z odlehlé lesní pevnosti může stát bezpečný úkryt pro ty největší národní klenoty i milované místo trampů a romantiků.

OD TREZORU NA KLENOTY K OPUŠTĚNÉ RUINĚ

Hrad vystavěli Páni z Klinštejna ve 14. století, ale jeho zlatá éra začala, když ho odkoupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Pro církevní hodnostáře se Helfenburk stal ideálním, těžko přístupným lesním útočištěm. Za arcibiskupa Jana z Jenštejna hrad fungoval dokonce jako trezor – před hrozícím nebezpečím sem byly z Prahy převezeny knihy, relikvie i klenoty z chrámu sv. Víta.

Po bouřlivých staletích, vystřídání mnoha majitelů a vyplenění císařskými vojsky v roce 1622 však hrad zpustl. Romantické ruiny v 19. století sice oživil průmyslník hrabě Josef von Schroll, který zde dostavěl obří věž jako své letní sídlo, ale opravdová záchrana přišla až ve 20. století.

TRAMPSKÉ VZKŘÍŠENÍ A TOR PAMĚTI

V 60. letech se do ruin zakousla skupina trampů a dobrovolníků, kteří zdivo vyčistili od vzrostlé vegetace a provedli fascinující archeologický průzkum studny. Dnes se o hrad starají nadšenci ze Spolku Hrádek Helfenburk, kteří odkaz hradu udržují živý.

Právě pro tento neuvěřitelný příběh ochrany cenností a následné dobrovolnické záchrany památky se na hradě usídlil Tor Paměti. Až budete stát na dvoře pod obří věží, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od arcibiskupů k novodobým zachráncům k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Čertovské tanečky v Úštěku a hrad Helfenburk vytesaný do skály

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Výstup na věž: Dominantou hradu je třicet metrů vysoká obytná věž. Pokud vyrazíte o víkendu, kdy je na hradě služba, můžete vystoupat po 143 schodech a užít si parádní výhled na lesy.
• Tajemná studna s rumpálem: Nahlédněte do 65 metrů hluboké hradní studny, vedle které je k vidění zrekonstruovaný rumpál s originální vytaženou hřídelí.
• Důmyslné opevnění: Prozkoumejte zachovalou obvodovou hradbu s cimbuřím a nezapomeňte si všimnout historického kamenného prevétu (středověkého záchodu) pro stráže.
• Dobrodružný přístup: K horní bráně se dnes dostanete po unikátním dřevěném mostě vybudovaném v prostorách vnitřního hradu.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží v okrese Litoměřice (Ústecký kraj). Nejpraktičtější parkování najdete nedaleko malebné obce Ostré nebo u obce Rašovice.
• Přístup: Od Ostré vás čeká asi 2 až 3 kilometry dlouhá procházka zalesněným údolím. Hrad je celoročně volně přístupný, samotná věž se otevírá o víkendech za přítomnosti členů spolku.
• Tip na okolí: Spojte výlet s návštěvou samotného Ostrého, kde najdete naprosto unikátní poutní areál Kalvárie – kaple z 18. století symetricky zasazené do kopce, ke kterým vede křížová cesta.

Když se vydáte do lesů nad Olešnicí nedaleko Svádova, můžete narazit na místo, ze kterého trochu běhá mráz po zádech. Ve starém, nenápadném pískovcovém lůmku, jen kousek od zbytků hradu Varta, na vás ze skalních stěn upírají zrak tajemné kamenné tváře. Kdo je vytvořil a co jimi chtěl říct? To dodnes zůstává nezodpovězenou hádankou.

MEMENTO MORI A DÉMON MEFISTO

Většina odborníků se kloní k názoru, že reliéfy a nápisy vznikly pravděpodobně na konci 19. nebo na počátku 20. století, kdy bylo mezi romantiky v módě oživovat opuštěná místa v krajině. Nejde ale o žádné lajdácké čmárání. Tvůrci si dali velkou práci s vytesáním až 50 centimetrů vysokých obličejů a hlubokých nápisů.

Nejsilněji působí klasické latinské rčení „MEMENTO MORI“ (pamatuj na smrt), pod kterým je vyrytý nečitelný letopočet budící dojem středověku. Hned na vedlejší skalce tento varovný nápis doplňuje jméno démona – „MEFISTO“, pod kterým se nacházejí dva záhadné, dosud nerozluštěné erby. Celé to působí jako pečlivě promyšlené memento, které postupně pohlcuje les.

ZTRACENÝ VZKAZ A TOR PAMĚTI

Toto místo je dokonalou ukázkou toho, jak se lidé snaží zanechat svou stopu v čase. I když se jména autorů ztratila v propadlišti dějin, jejich dílo tu dál tiše promlouvá k těm, kteří ho v lese dokážou najít.

Právě pro tuto mrazivou a tajemnou snahu zanechat poselství se u skály usídlil Tor Paměti. Až budete stát před vytesanými tvářemi a luštit pod mechem skrytá písmena, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede hádankou neznámých sochařů k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Kamenné tváře: Několik pečlivě vytesaných reliéfů obličejů, které ze skály shlížejí na návštěvníky.
• Tajemné nápisy: K luštění se nabízí nejen MEMENTO MORI a MEFISTO, ale i další, už hůře čitelné zbytky textů a letopočtů.
• Záhadné erby: Dva vytesané znaky, které se zatím nepodařilo nikomu spolehlivě identifikovat a zařadit k nějakému konkrétnímu rodu.
• Pozůstatky hradu Varta: Jen nedaleko od lomu se nacházejí terénní nerovnosti a nepatrné zbytky zdiva, které jsou posledním svědectvím o existenci středověkého hradu Varta.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Místo leží nedaleko osady Varta u Olešnice (okres Ústí nad Labem). Zaparkovat lze opatrně na kraji osady Varta.
• Přístup: Od posledního domu osady vás čeká asi dvousetmetrová procházka po lesní cestě směřující do Olešnice. Lom se nachází v lese a je volně přístupný, tvoří ho nenápadná pískovcová skalka.
• Tip na okolí: Výlet si můžete protáhnout údolím k řece Labi nebo se vydat na nedaleký hrad Střekov, který se majestátně tyčí nad řekou v Ústí nad Labem.

Když se řeka Labe zakusuje do pískovcových skal Českého Švýcarska, vytváří jeden z nejhlubších a nejkrásnějších říčních kaňonů v Evropě. A právě tady, celých 130 metrů nad hladinou řeky, se na strmé skalní stěně nachází vyhlídka Belvedér. Není to jen obyčejný kousek skály s plůtkem, ale umělecky upravená terasa, kde se už v 18. století snoubila divoká příroda s tóny vážné hudby.

OD ŠLECHTICKÝCH DÝCHÁNKŮ K TURISTŮM

Vyhlídkovou terasu nechali na přelomu 18. a 19. století vybudovat majitelé nedalekého bynoveckého zámku, páni z Clary-Aldringenu. Ti si toto dechberoucí místo oblíbili natolik, že zde nechali vytesat takzvanou salu terrenu (otevřenou sálovou stavbu zdobenou rodovým erbem) a ze zámku sem dokonce vybudovali 4 kilometry dlouhou kočárovou cestu. Terasa sloužila k pořádání oblíbených hudebních produkcí a šlechtických pikniků. S postupujícím časem sem ale začali proudit i běžní turisté, pro které tu vyrostl hostinec (dnešní hotel Belveder).

OSLAVA PŘÍRODY A TOR KRAJINY

Belvedér je dokonalou ukázkou toho, jak lze citlivě propojit architekturu s monumentálním přírodním útvarem. Skalní terasa rámuje výhled do labského údolí takovým způsobem, že si připadáte jako v obrovském přírodním divadle.

Právě pro toto letité a hluboké propojení s majestátním kaňonem Labe se na vyhlídce usídlil Tor Krajiny. Až budete stát na okraji skály a sledovat lodě dole na řece, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od šlechtických hudebních dýchánků k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Nejstarší vyhlídka: Belvedér se pyšní titulem nejstarší upravené vyhlídky v Národním parku České Švýcarsko.
• Sala terrena: Přímo do skály vytesaný výklenek, který dříve sloužil jako jeviště pro hudebníky, dodnes zdobí velký a dobře zachovalý pískovcový erb rodu Clary-Aldringen.
• Úchvatné panorama: Z terasy se otevírá dokonalý výhled na mohutný kaňon Labe a okolní pískovcové masivy na protějším břehu (např. vrcholy Kaiserkrone nebo Zirkelstein v Německu).
• Historické schodiště: Pro dobrodruhy se nabízí možnost sestoupit z terasy příkrými schody až dolů do údolí řeky k Dolnímu Žlebu.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Vyhlídka leží u obce Labská Stráň (okres Děčín, Ústecký kraj). Motoristé mohou dojet až na parkoviště přímo u hotelu Belveder, odkud je to na terasu jen pár desítek kroků.
• Přístup: Od hotelu k vyhlídce je to naprostá rovinka, takže místo je ideálně dostupné pro každého. Pro pěší je oblíbený přístup po červené značce z Hřenska nebo z Děčína.
• Tip na okolí: Pokud sem vyrazíte od Hřenska, cesta vás povede po okraji úchvatných pískovcových stěn Labského kaňonu a nabídne i další dechberoucí vyhlídková místa.

Tento Tor Krajiny pro vás našel náš ambassador – Jiří z Chožova, a my mu za to děkujeme.

Když se vydáte do Českého středohoří, nedaleko Kostomlat pod Milešovkou se na zalesněném kopci tyčí jedno z nejmalebnějších hradních torz u nás. Hrad Sukoslav (známý také prostě jako Kostomlaty) je ztělesněním romantické zříceniny. Není divu, že jeho mohutné věže a polorozpadlé zdi učarovaly i filmařům – natáčela se tu například pohádka Nejkrásnější hádanka.

OD PÁNŮ Z OSEKA K ČERNÉMU KALICHU

Hrad vznikl na počátku 14. století na místě starého slovanského hradiště. Přežil mnohé, ale do historie se nejvýrazněji zapsal v době husitských válek. V roce 1434 ho dobyl slavný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Ten se ale po drtivé porážce husitů u Lipan zachoval pragmaticky (a podle mnohých zrádně) – přešel na stranu císaře Zikmunda, aby si zachránil moc a majetky.

Pověst říká, že za tuto zradu nenašel po smrti klid. Jeho duch se skvrnou černého kalicha na čele tu prý dodnes o půlnoci bloudí. Vysvobodit ho může jen ten, kdo s ním o půlnoci vystoupá na věž, poklekne, pomodlí se za něj a černou skvrnu mu z čela setře.

DOBROVOLNÍCI A TOR PAMĚTI

Hrad dlouhé desítky let chátral a ztrácel se v lesích. Dnes se ale díky úžasné práci nadšenců a vybranému dobrovolnému vstupnému pomalu zachraňuje před definitivním zánikem.

Právě pro tuto zhmotněnou paměť na dávnou zradu i pro snahu dnešních zachránců uchovat hrad pro budoucnost, se tu pevně usídlil Tor Paměti. Až budete stoupat po schodech nově zpřístupněné věže, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede stíny zrádných hejtmanů až k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Majestátní zřícenina hradu Kostomlaty a dechberoucí výhledy z Milešovky

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Hradní rozhledna: Od roku 2014 je vyšší z válcových věží nově zastřešená a vybavená schodištěm. Slouží jako fantastická rozhledna s kruhovým výhledem.
• Výhledy do kraje: Z ochozu věže, ale i z východní části hradu, se otevírají úchvatné pohledy na zalesněné homole Českého středohoří, hřebeny Krušných hor a město Teplice.
• Mohutné torzo: Obdivovat můžete zachovalou vstupní bránu, dvě věže, obvodové zdi mohutného paláce a zbytky parkánové hradby s příkopem.
• Dobrodružství v přírodě: Zřícenina je volně přístupná a dýchá divokou přírodou. Pohybujte se tu ale opatrně, přece jen se jedná o nekonzervovanou zříceninu a občas tu hrozí padající kamení.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou (Ústecký kraj). Auto můžete nechat v obci a vydat se pěšky po turistické značce.
• Přístup: Čeká vás výšlap do zalesněného kopce (nadmořská výška 566 m). Cesta je krásná, ale strmější, kočárky raději nechte dole a využijte nosítko. Vstupné je dobrovolné a jde přímo na záchranu památky!
• Tip na okolí: České středohoří je rájem pro turisty. Výlet můžete spojit s výšlapem na nedalekou a naprosto ikonickou horu Milešovku, zvanou Královna Českého středohoří.