Když vyrazíte do Volar na Šumavě, pravděpodobně budete hledat proslulé alpské roubenky. Na pahorku U dvou líp nad Starým městem vás ale čeká úplně jiný unikát – skutečný pravěký kamenný rondel, jehož věk se odhaduje na několik tisíc let. Co ale dělají pravěké menhiry na Šumavě? Jejich příběh je doslova záchrannou misí na poslední chvíli.

ÚTĚK PŘED ASFALTEM

Tyto kameny původně nestály na Šumavě. Tvořily obrovskou posvátnou svatyni a observatoř na bezejmenné náhorní plošině daleko na severu, v Krušných horách. Když se ale rozhodlo, že přímo středem pravěkého rondelu povede nová silnice, stavitelé neměli slitování a místo zničili. Obrovskou zásluhou geologa a chemika Ing. Pavla Poláka se ale podařilo jedenáct masivních kamenů před zkázou zachránit a v dubnu roku 2007 je slavnostně převézt a znovu vztyčit na bezpečném místě ve Volarech.

HVĚZDNÁ BÁZE A TOR TICHA

Nový volarský rondel není rozestavěn náhodně. Tvoří ho dva protínající se pentagramy se středovou vizírovou stélou. Jeho orientace je přesně propočítána jako u starodávných observatoří – kameny lícují s postavením slunce o letním i zimním slunovratu a dokonce i při magickém keltském svátku Beltain.

Právě pro tuto úzkou vazbu na přírodní cykly, hvězdy a neuvěřitelný klid šumavského pahorku se zde usídlil Tor Ticha. Až budete stát u centrální stély a pozorovat slunce klesající za šumavské kopce, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede příběhem od krušnohorské zkázy k šumavskému znovuzrození k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Pravěké originály: Na rozdíl od mnoha novodobých megalitů v Česku, těchto 11 kamenů skutečně pamatuje předkřesťanské časy a keltské rituály.
• Astronomická přesnost: Uspořádání do dvou pentagramů umožňuje sledovat přesné astronomické jevy, zejména během slunovratů.
• Vizírová stéla: Nejvyšší kámen stojí přesně uprostřed a slouží jako hlavní bod celé této prastaré observatoře.
• Genius loci: Pahorek U dvou líp nabízí krásné výhledy na město Volary a okolní šumavské hvozdy.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kamenný kruh najdete v šumavských Volarech (okres Prachatice, Jihočeský kraj), konkrétně nad částí zvanou Staré město na pahorku U dvou líp. Zaparkovat lze v ulicích pod kopcem.
• Přístup: K menhirům dojdete krátkou procházkou z centra města. Místo je na volném prostranství a je přístupné po celý rok zdarma.
• Tip na okolí: Když už jste ve Volarech, nezapomeňte se projít historickým centrem a obdivovat takzvané Volarské alpské domy – unikátní roubenky, které sem ve středověku přinesli osadníci z Tyrolska a které nikde jinde v Čechách v takovém rozsahu neuvidíte.

Když se řeknou Holašovice, každý si okamžitě vybaví proslulé selské baroko a zápis na seznamu UNESCO. Ale jen kousek za touto malebnou vesničkou se na louce tyčí něco, co byste v jižních Čechách možná nečekali – obrovský megalitický kruh, kterému se přezdívá Holašovické Stonehenge. Nehledejte za ním ale Kelty ani pravěk, tahle kamenná svatyně má datum narození 2008.

NOVODOBÁ MAGIE V KRAJINĚ

Za vznikem tohoto místa stojí místní podnikatel Václav Jílek, který se rozhodl věnovat svou louku vybudování energetického centra. Kruh tvoří 25 masivních kamenů (menhirů) rozestavěných podle rad psychotronika Pavla Kozáka. Nejde o nahodilé umístění – velikost kruhu i výběr jednotlivých kamenů byly laděny tak, aby místo vyzařovalo pozitivní energii, která má pomáhat s meditací, podporovat duchovní rozvoj, a dokonce doplňovat lékařskou péči.

Zajímavostí je, že zhruba měsíc po vztyčení stavby byla energie kamenů přeměřena a dva „slabší“ menhiry musely být posíleny. Kousek opodál pak stojí ještě jeden obří izolovaný menhir, který celou kompozici doplňuje.

MÍSTO PRO MEDITACI A TOR TICHA

Ať už esoterice fandíte, nebo jste k ní skeptičtí, jedno se tomuto místu upřít nedá – nabízí dokonalý únik před hlukem světa. Lidé sem nejezdí za akcí, ale za zklidněním.

Právě pro tento jasný záměr vytvořit prostor pro meditaci a odpočinek mysli se zde usídlil Tor Ticha. Až vstoupíte doprostřed kamenného kruhu a zavřete oči, otevřete si (až je zase otevřete) aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede tímto novodobým energetickým experimentem k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Kamenný kruh: Obří sestava 25 menhirů uspořádaná do promyšleného kruhu, v jehož středu můžete nerušeně meditovat.
• Energie místa: Podle psychotroniků zde není potřeba provádět žádné rituály, energie pracuje sama. Stačí se jen posadit a vnímat atmosféru.
• Jihočeské kontrasty: Z vyvýšeného místa u kruhu je fascinující výhled – na jedné straně vidíte historické Holašovice a zámek Hluboká, na straně druhé se do nebe tyčí chladící věže jaderné elektrárny Temelín.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kruh se nachází přímo za obcí Holašovice (okres České Budějovice, Jihočeský kraj), za výrobnou dřevěných briket. Parkovat lze na záchytném parkovišti v obci.
• Otevírací doba: Pozor, místo leží na soukromém pozemku a nemá otevřeno pořád. Běžně je přístupné pouze o víkendech (sobota a neděle 10:00 – 17:00). Mimo tuto dobu je nutná telefonická domluva s majiteli.
• Tip na okolí: Výlet samozřejmě spojte s procházkou po samotné návsi v Holašovicích, která je díky dokonale zachovaným statkům ve stylu selského baroka světovým unikátem.

Když se dnes procházíte romantickým údolím řeky Lužnice nedaleko Tábora, jen těžko uvěříte, že se právě tady kdysi tyčil jeden z nejmocnějších a nejrozlehlejších hradů v zemi. Příběnice, hrdé sídlo Vítkovců a Rožmberků, mohly ve své době konkurovat i velkým královským hradům. Dnes je to zádumčivé místo pohlcené lesem, které žije především ve strašidelných pověstech.

KDE VĚZNILI KRÁLE I HUSITSKÉ KNĚZE

Historie Příběnic je plná velkých jmen a drsných zvratů. Sídlil tu Jindřich III. z Rožmberka, který se nebál postavit panovníkovi a v roce 1394 na hradě dokonce krátce věznil samotného krále Václava IV.

Za husitských válek se hrad stal dějištěm doslova filmového příběhu. Rožmberkové sem do věže zavřeli zajaté husitské kněze, včetně slavného Václava Korandy. Tomu se ale podařilo uvolnit z klády, osvobodit ostatní a s pomocí přeběhlého strážného věznitelům hrad vyfouknout zevnitř. Husité z něj pak udělali svou nedobytnou baštu. Vše ale skončilo po bitvě u Lipan. V rámci mírových dohod byl tento obří hradní komplex v roce 1437 úmyslně zbořen, aby v kraji zavládl klid.

ZMIZELÁ PEVNOST A TOR PAMĚTI

To, co lidé úmyslně strhli, si vzala zpět příroda a lidová fantazie. Zbytky hradu dnes obrůstají mechem, zatímco se o něm vyprávějí legendy. Mluví se o pokladech střežených obřími černými psy, o stříbrných talířích ve studni, nebo o hradním zvonu, který se skutálel do Lužnice a dodnes ze dna volá na krále Václava.

Právě pro tento silný přerod ze skutečné pevnosti do říše pověstí a legend se na ostrožně usídlil Tor Paměti. Až budete stát nad meandrem Lužnice, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od rožmberských intrik až po husitské převraty k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

Výleťák – Příběnická stezka podél Lužnice – Dva hrady a unikátní řetězový most

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Osmiboká věž: Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je zbytek bergfritu (hlavní obranné věže), který měl na svou dobu velmi netypický osmiboký půdorys.
• Rozlehlý areál: Projdete se přes několik bývalých nádvoří, zbytky parkánů a paláců. Hrad měl obrovskou rozlohu a jeho objevování v lese má úžasnou objevitelskou atmosféru.
• Latrán a podhradí: U řeky narazíte na pozůstatky takzvaného latránu – bývalého podhradního městečka, které mělo i svůj vlastní mlýn.
• Tajemné pověsti: Místo je doslova opředeno zkazkami o pytlácích, pekelných zjeveních a pokladech. Ideální lokace pro podzimní výlet!

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží jihozápadně od Tábora a severozápadně od Malšic (Jihočeský kraj). Nejpohodlnější je nechat auto v Malšicích a vydat se pěšky údolím.
• Přístup: Přímo přes zříceninu prochází žlutá turistická značka z Tábora. Od Malšic sem vede modrá trasa. Areál je volně a celoročně přístupný, cesta po lesních svazích však může být po dešti kluzká.
• Tip na okolí: Výlet údolím Lužnice je sám o sobě zážitkem. Cestou po červené (Stezka údolím Lužnice) můžete obdivovat nádhernou říční krajinu nebo si udělat odbočku k protějším (byť mnohem menším) ruinám hradu Příběničky.

Jen kousek od Tábora a Sezimova Ústí leží místo, které se nesmazatelně zapsalo do českých i evropských dějin. Kozí hrádek není ohromující svou velikostí, ale silou myšlenek, které se tu zrodily. Právě sem se totiž uchýlil jeden z největších českých myslitelů, aby zde v klidu sepsal svá stěžejní díla.

AZYL PRO REFORMÁTORA A NÁSLEDNÝ ZÁNIK

Hrad, založený koncem 14. století, proslavili především bratři Jan a Ctibor z Kozího, kteří sem v letech 1412 až 1414 pozvali mistra Jana Husa. Poté, co musel Hus opustit Prahu, našel v místních lesích a hradních zdech bezpečný azyl. Kázal tu prostému lidu pod širým nebem a především zde sepsal svá nejvýznamnější díla, jako byla slavná Postila nebo traktát O církvi. Odsud pak v roce 1414 vyrazil na svou osudnou cestu do Kostnice.

Hrad ale po jeho smrti dlouho nepřežil. Už v roce 1438 ho pravděpodobně vypálilo habsburské vojsko a v 16. století je uváděn jako pustý. Okolní obyvatelé si z něj udělali zdroj levného stavebního kamene a hrad postupně zmizel pod vrstvou hlíny a lesního porostu.

POMNÍK MYŠLENEK A TOR PAMĚTI

Z Kozího hrádku by dnes byla jen obyčejná zalesněná homole, kdyby se na konci 19. století nespojili historici a nadšení archeologové (především místní učitel Josef Švehla) a nezačali hrad doslova vykopávat ze země. Vedla je k tomu jediná věc – touha zachránit paměť na mistra Jana Husa.

Právě pro toto neuvěřitelné zmrtvýchvstání poháněné úctou k historii se na hradě usídlil Tor Paměti. Až budete stát na dně bývalého donjonu a představovat si, jak tu Hus psal své traktáty, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od ztraceného hradu až po národní kulturní památku k místu, kde je pečlivě uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Odkryté hradní jádro: Prohlédnete si pečlivě zakonzervované základy čtverhranné obytné věže (donjonu), která tvořila srdce celého hradu.
• Hluboká studna a předhradí: Během prohlídky uvidíte pozůstatky hospodářských budov a impozantní, přes 18 metrů hlubokou hradní studnu.
• Obranný systém: Dodnes je v terénu krásně patrný mohutný hradní příkop, který překonával dlouhý dřevěný most, a vnější valy.
• Památník Jana Husa: Atmosféru místa dotváří okolní naučné panely, které připomínají život, kázání a literární tvorbu tohoto velkého reformátora.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Kozí hrádek se nachází asi 2,5 km východně od Sezimova Ústí (okres Tábor, Jihočeský kraj). Značené parkoviště je k dispozici v docházkové vzdálenosti od zříceniny.
• Přístup: Hradní areál je přístupný po udržovaných cestičkách a v turistické sezóně nabízí i průvodcovské služby. Okolní terén je rovinatý a vhodný pro příjemnou procházku.
• Tip na okolí: Výlet dokonale spojíte s návštěvou nedalekého historického centra Tábora, kde můžete prozkoumat Husitské muzeum nebo tajemné podzemní chodby pod Žižkovým náměstím.

Na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí, jen kousek od Mladé Vožice, se tyčí zřícenina, jejíž štíhlá věž dominuje celému kraji. Šelmberk není jen hromada starého kamení; je to místo, kde se středověká hrdost potkává s romantikou 19. století a neúnavnou prací dnešních nadšenců.

RODIŠTĚ PÁNŮ ZE ŠELMBERKA A RENESANČNÍ PROMĚNA

Hrad vznikl už na začátku 14. století jako sídlo Přibyslava z Křimína, zakladatele slavného rodu pánů ze Šelmberka. Ti hrad drželi téměř století, než se v jeho držení vystřídala řada dalších šlechticů. V 16. století prošel Šelmberk velkorysou renesanční přestavbou, která mu dodala lesk pohodlného sídla, ale jakmile jej Michal Španovský z Lisova připojil k mladovožickému panství, hrad ztratil svou funkci a začal se měnit v tichou zříceninu.

ROMANTICKÉ VZKŘÍŠENÍ A TOR PAMĚTI

Nové kapitoly se hrad dočkal v 19. století díky Leopoldu z Kuenburgu. Ten, ovlivněn vlnou romantismu, nechal z hradní věže vybudovat rozhlednu s cimbuřím a okolí proměnil v anglický park. Dnes však Šelmberk žije hlavně díky projektu historicko-řemeslného centra. V areálu vznikají funkční středověké dílny, kde si každý může vyzkoušet techniky, které používali naši předci.

Právě pro toto unikátní spojení rodové historie a aktivního udržování starých tradic si Šelmberk vyžádal Tor Paměti. Až budete vystupovat na vrchol bergfritu nebo sledovat kováře při práci, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede staletími od Buziců až k dnešním řemeslníkům k místu, kde je uložen další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Věž jako rozhledna: Dominantní válcová věž (bergfrit) nabízí po zdolání schodů úchvatný výhled na krajinu kolem Mladé Vožice a údolí Blanice.
• Historicko-řemeslné centrum: Přímo v areálu můžete vidět ukázky starých řemesel, navštívit bylinkovou zahradu nebo se zúčastnit některé z mnoha historických akcí.
• Zřícenina paláce: Prohlédnete si zbytky renesančního paláce, v jehož zdivu jsou stále patrné stopy po klenbách a architektonických detailech.
• Romantický park: Okolí hradu s pozůstatky anglického parku vybízí k poklidným procházkám a rozjímání v přírodě.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Šelmberk leží u obce Běleč, asi 2 km od Mladé Vožice (okres Tábor). Parkovat lze na odstavné ploše pod hradem, odkud vede ke zřícenině krátká cesta do kopce.
• Přístup: Areál je přístupný, cesta k hradu je nenáročná, ale samotný výstup na věž a pohyb v ruinách paláce vyžaduje pevnou obuv.
• Tip na okolí: Spojte návštěvu s prohlídkou historického centra Mladé Vožice nebo se vydejte na túru po naučné stezce stříbrnou cestou, která vás provede historií dolování v okolí.

Když se vydáte do srdce Šumavy, narazíte na město Vimperk, nad kterým se tyčí obrovský zámecký areál. Zámek Vimperk má za sebou neuvěřitelně pestrou a místy dost drsnou historii. Kdysi hlídal zlatou stezku, pak se stal luxusním sídlem, centrem šumavských lesníků, a nakonec málem spadl lidem na hlavu. Dnes ale vstává z popela a stává se novou chloubou celého regionu.

OD KRÁLOVSKÉ PEVNOSTI K CENTRU ŠUMAVSKÝCH LESŮ

Hrad tu založil v polovině 13. století král Přemysl Otakar II., aby strážil prastarou obchodní stezku z Bavorska. V 15. století k němu přibyla mohutná předsunutá pevnost Haselburg. Zlatá éra ale přišla na začátku 17. století s rodem Novohradských z Kolovrat. Ti z drsného hradu udělali pohodlný renesanční zámek s výjimečnou výzdobou (a taky se u toho pořádně zadlužili).

Dvě století tu pak vládli Schwarzenbergové. Po ničivém úderu blesku a velkém požáru v roce 1857 už zámek nesloužil jako reprezentativní sídlo, ale stal se administrativním centrem pro správu obrovských schwarzenberských lesů na Šumavě. A to mu vlastně zůstalo i po znárodnění, kdy tu sídlily Státní lesy.

ZÁCHRANA NA POSLEDNÍ CHVÍLI A TOR PAMĚTI

Nejsmutnější období si zámek prožil po roce 1989. Areál se rozdělil, pevnost Haselburg se odtrhla a samotný zámek začal obrovským tempem chátrat, až se ocitl v havarijním stavu. Naštěstí ho v roce 2015 převzal Národní památkový ústav, který odstartoval doslova záchranu na poslední chvíli.

Právě pro tento neuvěřitelný návrat k životu a hrdou roli strážce šumavské historie se na zámku usídlil Tor Paměti. Až budete procházet čerstvě zrekonstruovanými nádvořími, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede historií od zlaté stezky až po novodobé záchranáře památek k místu, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Muzeum Vimperska: Moderní a nesmírně poutavé muzeum přímo v prostorách zámku, které vás provede historií knihtisku, sklářství a přírodou celé Šumavy.
• Prohlídka obnovených interiérů: Můžete nahlédnout do čerstvě zrestaurovaných renesančních prostor Dolního zámku, které se probudily z dlouhého spánku.
• Architektura v proměnách času: Na vlastní oči uvidíte fascinující proces obnovy. Části zámku už září novotou, jiné na svou záchranu ještě čekají, což dává prohlídce skvělou autenticitu.
• Výhledy na město: Ze zámeckých teras se otevírají krásné pohledy na historické centrum Vimperka a okolní šumavské kopce.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Zámek se tyčí přímo nad centrem Vimperka (Jihočeský kraj). Parkovat se dá na několika vyhrazených parkovištích v dolní části města, odkud vás čeká kratší výšlap na zámecký kopec.
• Přístup: Nádvoří jsou po rovině (občas mírný svah), ale protože je areál obrovský a členitý, připravte se na překonávání schodišť do jednotlivých expozic.
• Tip na okolí: Vimperk je dokonalou branou na Šumavu. Popojeďte jen kousek na Kvildu, k prameni Vltavy, nebo navštivte nedalekou rozhlednu Boubín a tajuplný Boubínský prales.

Když se řekne Třeboň, většina lidí si představí kapry, rybníky a lázně. Ale přímo v srdci tohoto malebného města leží obrovský renesanční komplex, který hrál v našich dějinách naprosto klíčovou roli. Zámek Třeboň je místem, kde se psaly poslední kapitoly nejslavnějšího českého šlechtického rodu – pánů z Rožmberka.

ZLATÁ ÉRA PETRA VOKA A SCHWARZENBERGSKÉ DĚDICTVÍ

Na místě starého kamenného hrádku nechal v 16. století Vilém z Rožmberka vybudovat luxusní renesanční zámek podle tehdejší italské módy. Opravdový lesk mu ale dodal až jeho bratr, proslulý bonviván a poslední vladař rodu, Petr Vok. V roce 1602 si z Třeboně udělal své hlavní sídlo. Přestěhoval sem celý svůj dvůr, pro svou obrovskou knihovnu a obrazárnu nechal dokonce zbourat dva domy a propojit zámek s klášterem dlouhými chodbami.

Po smrti Petra Voka a konfiskacích po bitvě na Bílé hoře se tu usadili Schwarzenbergové. Ti zámek dál zvelebovali, přistavěli barokní budovy na vnějším nádvoří a do dnešní podoby upravili i kašnu s rodovým erbem (havran klovající hlavu Turka).

OBŘÍ ARCHIV A TOR PAMĚTI

To nejdůležitější se ale skrývá uvnitř. Třeboňský zámek přežil nacistickou leteckou školu i zestátnění a dnes ukrývá jeden z nejvýznamnějších historických archivů u nás – Státní oblastní archiv, kde leží původní rožmberské a schwarzenberské písemnosti.

Právě proto, že je zámek doslova přeplněný fyzickými i duchovními vzpomínkami na to nejlepší z českých dějin, usídlil se tu Tor Paměti. Až se budete procházet po nádvořích a vzpomínat na bujaré večírky Petra Voka, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede stíny starých archiválií až k místu, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Dvořanská světnice: Vstoupíte do sálu, jehož stěny zdobí unikátní malovaný závěs s motivem granátového jablka a psem se 32 erby a jmény nejvěrnějších dvořanů Petra Voka.
• Rožmberské renesanční interiéry: Během prohlídky nahlédnete do alchymistické dílny, zbrojnice i fraucimoru (ženských komnat) z doby posledních Rožmberků.
• Schwarzenberská apartmá: Prohlédnete si také soukromá apartmá z 19. století, která připomínají, jak na zámku trávili letní měsíce členové rodu Schwarzenbergů.
• Zámecký park: Anglický park plný staletých stromů a pávů, který volně navazuje na rybník Svět, je ideálním místem pro relaxaci.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Zámek se nachází přímo v historickém centru Třeboně (Jihočeský kraj). Parkovat můžete na záchytných parkovištích u rybníka Svět nebo za městskými hradbami, odkud je to k zámku jen kousek pěšky.
• Přístup: Nádvoří a park jsou po rovině a bez bariér. Do zámeckých expozic je nutné vyjít po historických schodištích.
• Tip na okolí: Výlet do Třeboně není kompletní bez návštěvy majestátní Schwarzenberské hrobky, ke které dojdete příjemnou procházkou anglickým parkem přímo po hrázi rybníka Svět.

Když se řekne jižní Čechy a řeka Vltava, každému vodákovi a milovníkovi historie okamžitě naskočí majestátní silueta hradu Rožmberk. Právě tady, na důležité obchodní stezce, se v polovině 13. století zrodila moc slavných Vítkovců a jejich nejmocnější větve – pánů z Rožmberka, erbu pětilisté červené růže.

OD BÍLÉ PANÍ K ROMANTICKÉMU MUZEU

Původně tu stály hrady dva (Horní a Dolní), ale z toho staršího Horního se dochovala už jen nádherná kamenná věž zvaná Jakobínka. Dolní hrad si prošel hvězdnou érou za slavných bratrů Viléma a Petra Voka z Rožmberka, kteří z něj udělali pohodlné renesanční sídlo.

Opravdový zlom ale přišel s rodem Buquoyů, kteří hrad získali za třicetileté války (v roce 1620 ho dostal císařský generál Karel Bonaventura Buquoy). V 19. století se tehdejší majitel, Jiří Jan Jindřich Buquoy, rozhodl pro něco tehdy naprosto nevídaného. Jako vášnivý sběratel starožitností nechal hrad přestavět ve stylu romantické novogotiky a proměnil ho v ohromné rodové muzeum, které hned otevřel veřejnosti! A nesmíme zapomenout – právě zdejšími chodbami prý dodnes bloudí slavný duch Perchty z Rožmberka, proslulé Bílé paní.

ZKAMENĚLÁ KRONIKA A TOR PAMĚTI

Pokud existuje hrad, který byl už před staletími záměrně přebudován tak, aby chránil historii a paměť, je to Rožmberk. Tento „muzejní“ koncept 19. století tu zakonzervoval vzpomínky na rytířské doby, renesanční hodokvasy i temné třicetileté války.

Právě pro tuto hmatatelnou úctu k minulosti se na hradě usídlil Tor Paměti. Až budete stát v Rožmberské síni a dívat se do očí Bílé paní na jejím slavném portrétu, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede romantickými síněmi plnými starých zbraní a obrazů až k dalšímu nesmírně cennému střípku do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Rožmberská síň: Srdce hradu! Krásný renesanční interiér s dřevěným kazetovým stropem a především slavným portrétem Bílé paní – Perchty z Rožmberka.
• Křižácká galerie: Dechberoucí místnost z 19. století, kterou Buquoyové vyzdobili v duchu romantické novogotiky. Evokuje rytířské sály a je plná historických portrétů a zbraní.
• Věž Jakobínka: Pozůstatek původního Horního hradu. Nedávno prošla naprosto unikátní rekonstrukcí za pomoci historických stavebních postupů a dřevěných jeřábů. Výhled z ní je k nezaplacení!
• Buquoyské sbírky: Ohromí vás bohaté sbírky zbraní, obrazů, porcelánu a skla, které sem v 19. století Buquoyové svezli.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad leží v malebném městečku Rožmberk nad Vltavou (Jihočeský kraj, okres Český Krumlov). Parkoviště najdete přímo v obci pod hradem nebo nedaleko řeky.
• Přístup: Od řeky vás čeká sice kratší, ale docela strmý výšlap k hradní bráně. Do expozic je nutné počítat s historickými schodišti.
• Tip na okolí: Rožmberk je vodáckou mekkou. Zážitek z hradu je nejlepší, když k němu prostě připlujete po Vltavě (např. z nedalekého Vyššího Brodu, kde najdete další skvost – cisterciácký klášter).

Když se řekne Nové Hrady, ocitnete se na samotném jihu Čech, jen kousek od rakouských hranic. Tady, na ostrohu obtékaném říčkou Stropnicí, stojí hrad, který by mohl vyučovat kurzy přežití. Zatímco jiné památky stárly v klidu, Nové Hrady dostávaly od osudu jednu tvrdou ránu za druhou. A přesto tu tento kamenný strážce dodnes hrdě stojí.

VÝBUCH STŘELNÉHO PRACHU A PŘÍCHOD BUQUOYŮ

Hrad pamatoval slavné rody Vítkovců i Rožmberků, ale to pravé peklo nastalo na konci 16. století. V roce 1573 uhodil do mohutné válcové věže blesk. Bohužel pro hrad byl uvnitř uskladněný střelný prach. Obrovská exploze věž rozmetala na prach a zničila okolní budovy. Aby toho nebylo málo, o 17 let později dorazilo silné zemětřesení. V jednu chvíli se dokonce uvažovalo, že se těžce zraněný hrad raději strhne.

Nakonec byl ale opraven. Za třicetileté války (1619) ho dobyl císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. Právě rod Buquoyů se pak stal osudovým pánem celého panství na další staletí. Hrad ale postupně přestal splňovat nároky na pohodlné bydlení. Panstvo se nejdříve přesunulo do rezidence na náměstí a později do nového empírového zámku. Ze starého hradu se stalo sídlo panských úředníků, lesní správy a ohromný rodinný archiv.

ZKAMENĚLÝ VETERÁN A TOR PAMĚTI

Pokud si nějaké zdi nesou hluboké jizvy a pamatují ty nejdrsnější rány osudu, jsou to ty novohradské. Od zničených věží přes těžké boje až po konec druhé světové války, kdy tu Rudá armáda pálila vzácné archiválie.

Tato obrovská schopnost odolávat a uchovávat vzpomínky z hradu udělala dokonalé místo pro Tor Paměti. Až budete stát na mostě přes jeden z nejhlubších hradních příkopů u nás, otevřete si aplikaci Torium. Zlatá šipka vás provede stíny tohoto nezničitelného veterána až k místu, kde odpočívá další cenný střípek do vaší sbírky.

CO VÁS ČEKÁ BĚHEM PRŮZKUMU?

• Mohutný příkop: Hned u vstupu vás ohromí suchý obranný příkop, který patří k nejhlubším a nejimpozantnějším v celé České republice.
• Buquoyské interiéry a archiv: V prohlídkové trase nahlédnete do historie rodu Buquoyů, uvidíte rodinnou knihovnu a připomínku obrovského archivu, který zde sídlil.
• Zázrak jménem hyalit: Buquoyové byli průkopníci sklářství. Zdejší expozice vám představí slavné hyalitové sklo – černé a červené neprůhledné sklo, které vynalezl sám hrabě Jiří František August Buquoy a které ve své době dobylo svět.
• Procházka po hradbách: Hradní areál nabízí krásné výhledy do přilehlého okolí a na samotné novohradské náměstí.

PRAKTICKÉ INFORMACE K VÝLETU

• Kudy tam a parkování: Hrad se nachází přímo ve městě Nové Hrady (Jihočeský kraj, okres České Budějovice). Auto můžete nechat na náměstí Republiky, odkud je to k bráně doslova pár kroků.
• Přístup: Hradní nádvoří je přístupné, samotné expozice vyžadují překonání schodů.
• Tip na okolí: Nové Hrady nejsou jen hrad! Určitě navštivte romantické Terčino údolí (Tereziino údolí) s umělým vodopádem, které je od hradu vzdálené jen kousek pěšky, a nevynechejte ani nový empírový zámek na okraji města.